úterý 13. října 2020

Diář zvěrokruhu a Sebemotivační deník na celý rok - Jsem žena #jsembohyne a 365 tipů pro vysoce citlivé lidi - jak se cítit dobře po celý rok

 Diář zvěrokruhu

Sebemotivační deník na celý rok Jsem žena #jsembohyne 

365 tipů pro vysoce citlivé lidi - Jak se cítit dobře po celý rok




Grada vydává pod svou hlavičkou i diáře a různé sebemotivační knihy. Proč si některé nepřipomenout v tento čas, kdy už sami pomalu pomýšlíme, jaký diář si pořídíme na příští rok, nebo ho možná hodláme dát jako dar pod stromeček.

Já jsem pro vás v tomto článku vybrala dva diáře, které se hodí na každý rok a pak jeden průvodce, který vám třeba díky slovům v něm obsaženým obohatí váš den.


Začnu těmi přímo od Grady. Je jím Diář zvěrokruhu a pak 365 tipů pro vysoce citlivé lidi - Jak se cítit dobře po celý rok.

Diář zvěrokruhu je hezký barevný diář určený všem, kteří mají rádi horoskopy, rádi si čtou o znameních a věří, že hvězdy jim daly do vínku něco ze své moci. 

Je barevně ilustrovaný na křídovém papíře a celkově mi přijde atraktivní. Nechybí ani pár řádků na vaše poznámky a nebo tipy, co dělat. Velikostně je také tak akorát a nezabere tolik místa jako třeba klasiká kniha.







365 tipů pro vysoce citlivé lidi je něco, s čím jsem se ještě moc nesetkala. Ráda v něm listuji a hledámn odpovědi na otázky, když se potřebuji zklidnit. 

Na každý den je tam pár slov, které vás uklidní, pozvbudí a dodají odvahu pro další vaše činy. Je to příjemné číst anebo si tím jen listovat, protože je to balzám na duši.




Cosmopolis nám tu představuje diář, který je určený hlavně ženám, dívkám, matkám, slečnám...

Je plný ženské síly, odvahy, ale hlavně moudrosti a laskavosti.

Líbí se mi jeho zpracování, kdy na vás z fotek koukají silné ženy dnešní doby, ale ke každému měsíci se odkazují i další ženy - bohyně. Ať už jde o Jitřenku, Vesnu nebo třeba Moranu. Každá má své kouzlo a každá vypráví svůj příběh. Nesmím pak ještě omenout třináctou bohyni Libuši.

Krom toho jsou tam vyzdvyhnuté různé svátky nebo tradice, které tyhle ženy provázejí. 

Každá stránka je připravená na vaše poznámky, kdy na ně máte celkem slušný prostor. Barevnost stránek jen podtrhuje celkový vzhled celého tohoto díla.







Přestávkovník - kolektiv autorů

 

Přestávkovník

kniha od: 




Perfektní návrat do dnů, kdy jsem sama byla dítě školou povinné.
Jsou tu nejen zábavné testy, ale i takové pecky jako šibenice, lodě, země, město... Relaxovat se pak dá u omalovánek nebo u sudoku.

Grada u svého Bambooku vydala hravou knihu pro školáky, kteří se třeba nudí o přestávce. Nebo možná nenudí, ale hrát stále dokola ty samé hry je omrzelo.
Tady se na několika málo stránkách oprášilo pár jednoduchých her, které hrají po generace děti všech věkových skupin. Ať už jsou to piškvorky, lodě anebo moje oblíbené země, město a šibenice. Pokud je nebude už bavit si hrát s někým, můžou si omalovávat, plnit testy nebo skládat origami.










Myslím, že je to dobré mít po ruce, kdy si budete dělat přestávku mezi domácím učením, když se zavřou školy a děti budou muset být zavřené doma a pracovat tak na úkolech online. 

pondělí 7. září 2020

Karel IV. - Tajný deník - Josef Bernard Prokop

 

Karel IV. - Tajný deník

kniha od: 


Karel IV. je v našich dějinách jedna z nejznámějších postav a o jeho životě se toho napsalo hodně. Přesto se najdou ale díla, která stojí za to si přečíst a jeho Tajný deník patří jistě mezi ně. 
Sám Karel nám je vypravěčem a díky jeho vzpomínkám a vyprávění jeho přítele Guillauma se vracíme  do dob dávných. Nahlížíme na jeho život jako malého chlapce, který se formoval ve velkého muže a panovníka. S láskou a i trpkostí vzpomínáme na jeho rodiče Jana Lucemburského a jeho matku Elišku Přemyslovnu. Poznáváme i jeho ženu Blanku a hlavně Alžbětu, jeho poslední ženu, která byla mladinká, když si brala našeho Karla. Její tvrdohlavost, krása a chytrost si tak získala našeho krále.
Ne vždy to jsou vzpomínky hezké, ale díky nim se nám odehrává před očima obraz tehdejší doby.



Je tomu už hodně let, kdy u Fortuna Libri vyšla tahle kniha. Mě se dostala do ruky až tento rok a to ještě po dlouhém váhání. Neříkám, že mě nelákala už dříve, ale její autor a vlastně celá Lucemburská pentalogie mi byla těžce neznámá. Jenže já mám ráda tohle období našich dějin. Četla jsem už mnohé a tak jsem se nakonec odhodlala i k těmto knihám. Jak si teď gratuluji, že jsem udělala dobře. 
Knihy mám doma komplet a tak jsem se pustila hned do Tajného deníku. Jenže jsem zároveň hned na začátku zjistila, že tyhle knihy jsou už i jako audioknihy a já se jim učím naslouchat. 
Po poslechnutí ukázky na Onehotbook.cz jsem byla ztracená a zamilovaná do projevu Jirky Dvořáka, který knihu namluvil. Knihu jsme si v téhlé podobě pořídila a nakonec i ty ostatní, abych je měla komplet. Ten zážitek z přednesu knihy, který dokreslovala i krásná střeověká muzika, byl jedinečný. Poslouchala jsem ji s přestávkami 3 dny. Ona není dlouhá. Jen nějakých 13 hodin a kousek, ale na tohle já musím mít opravdu klid. Nesnáším vyrušování  a mluvení jiných do čtení a u poslouchání to platí dvojnásob. 



Nechci se tu opakovat, ale tohle si mě opravdu získalo. Bavilo mě to a zase jsem si oprášila své vědomosti, které mám v hlavě. Připomněla jsem si některá data, na která jsem zapomněla a to vše velmi citlivým pojetím. Žádné velké těžké huštění do hlavy jako tomu občas bývá v jiných knihách.
Už teď mám připravený na poslech další díl s názvem Karel IV. - Císař a Císařovna. Jak já se na to těším.





Les a louka na talíři - Gisula Tscharner

 

Les a louka na talíři

kniha od: 


Napadlo vás někdy, když jdete přírodou nebo třeba jen parkem, že rostliny kolem vás jsou jedlé? Že i obyčejný šťovík, kopřiva nebo pampeliška vám mohou dát základ na dobré jídlo? Že ne? A co kdybyste dostali návod - kuchařku, která vám ukáže taje přírody a ještě vás navnadí na dobrotu na talíři? Les a louka na talíři je toho důkazem.



Grada na konci června vydala svou netradiční kuchařku, která je plná inspirativních receptů a nejen jich. Jsou v ní krásné fotografie a povídání o přírodě a jak jejích darů využít co nejvíce.




Já si na zkoušku vybrala recept Nebeský malinový koláč, protože letos jsme měli malin požehnaně. V receptu jsem tedy nepoužila čerstvé maliny, ale zamražené, protože je přeci jen už po sezoně a kupovat je v krámě nehodlám. Aby toho nebylo málo, tak jsem si k němu přidala i malinový krém a kokos na ozdobu. Koláč jako takový mi totiž přišel lehce suchý a s malinovým krémem je to teprve to pravé, co mají mazlíčkové rádi. Kokos jsem zvolila k vůli tomu, že jsem jej použila na vysypání formy a myslím, že se dobře doplňuje s chutí malin. 
Sami můžete posoudit, jak to dopadlo na fotkách, které jsem při tvorbě nafotila.







Tak že za mě ano. Tahle kuchařka je dobrou inspirací a určitě z ní použiji i další recepty, co jsem objevila.
Les a louka na talíři se opravdu povedla.