Dnes jsem si pro vás připravila trochu netradiční článek o oblíbeném autorovi Robertu Bryndzovi. Stručně se zde se seznámíte s jeho životem a pak trochu víc rozeberu jeho knihy s Erikou Fosterovou, se kterou se na chvílí loučíme, doufám. Robert si pro nás totiž nachystal novou řadu knih NINE ELMS.
Kdo je Robert Bryndza?
Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller.
Kromě této série je Robert Bryndza taktéž autorem romanticky a humorně laděných zahraničních bestsellerů. Více o autorovi je možné se dočíst na webových stránkách robertbryndza.com, Twitteru @RobertBryndza či na Facebooku a Instagramu.
Abych pravdu řekla, já se mu dříve vyhýbala, protože mě děsil ten všeobecný humbuk kolem. Nejsem ten člověk, který podlehne hned každému označení TOP, ale tady jsem ráda, že jsem tomu nakonec podlehla.
Už dříve jsem po něm trochu pokukovala, ale ten šrumec kolem něj byl veliký a já to prostě nemám ráda. Jenže nakonec zvědavost zvítězila a já mám díky Cosmopolis jeho knihy doma. S chutí jsem pak hltala příběhy s Erikou Fosterovou.
První díl o Erice je Dívka v ledu.
Poté co je v parku v jižním Londýně pod vrstvou ledu nalezeno tělo mladé ženy, na místo přijíždí detektiv šéfinspektor Erika Fosterová. Oběť, krásná dívka z mocné a bohaté rodiny, měla podle všeho dokonalý život. Když Erika začne pátrat hlouběji, vynoří se souvislosti mezi její vraždou a smrtí tří prostitutek, které někdo uškrtil, svázal jim ruce a hodil do vodních ploch po Londýně. Jaká je spojitost mezi dcerou vlivného lobbisty, který si myslí, že může ovlivňovat i vyšetřování, a mrtvými imigrantkami? Jaké temné tajemství dívka v ledu skrývala? Čím více se Erika přibližuje k odhalení pravdy, tím více se vrah blíží k Erice. Poslední případ detektiva šéfinspektora Fosterové skončil katastrofou a smrtí pěti policistů včetně jejího manžela. Eričina kariéra visí na vlásku, musí bojovat s vlastními démony i s vrahem, který je hrůznější než kdokoliv, komu čelila v minulosti. Dopadne ho dříve, než udeří znovu? Dívka v ledu je první knihou ze série o Erice Fosterové spisovatele Roberta Bryndzy.
Ta to celé odstartovala a musím říct, že na první díl to bylo hodně dobré. Sama jsem se k téhle knize dostala až loni, ale byla to láska na první přečtení. Ocenila jsem styl psaní a jak měl dokonale promyšlenou zápletku. Do samého konce netušíte, kdo za vším je a když už si myslíte, že to máte, tak vám pravda proklouzne mezi prsty, protože opak je pravdou.
Tím, že je Erika Slovenka, vám je ta postava jaksi bližší. Její osud se nám tu představuje a i její cesta toho, jak se dostala do Anglie. Někomu může být nepříjemná, protože je tak tvrdohlavá a občas prostě jede vlastní cestou. Ne všem se to může líbit, ale mě to na ní bavilo a nepřestalo ani u posledního dílu.
Další díl je Noční lov.
Jedné horké červnové noci je detektiv šéfinspektor Erika Fosterová přivolána k brutální vraždě. Oběť, vážený praktický lékař, je nalezen ve své posteli udušený. Zápěstí má svázaná a oči pod průhledným sáčkem upevněným těsně pod hlavou vypoulené. O několik dní později umírá za podobných okolností další muž a Erika společně s kolegy Petersonem a Mossovou tuší, že čelí sériovému vrahovi. Ten své oběti sleduje a vyčkává na vhodný okamžik, kdy udeří. Co mají oba mrtví společného? Existuje v jejich minulosti nějaké tajemství, které by je mohlo spojovat? A co je spojuje s vrahem? Erika dělá vše pro to, aby Nočního lovce zastavila a dopadla, i když opět riskuje a dostává se do konfliktů s nadřízenými. A navíc možná vrah začíná sledovat i ji…
Ten se mi líbil opravdu hodně a řadím ho mezi své nejoblíbenější. Nejen proto, jak to celé vlastně dopadlo, ale i pro originalitu a toho, že jsem se při čtení občas i bála. Sice jste mohli občas tušit, kdo za tím vším je, ale když se vám to potvrdilo, stejně jste tomu moc nevěřili. Tedy aspoň já ne.
Třetí díl s Erikou jsou Temné hlubiny.
Některá tajemství mají raději zůstat hluboko skryta… Když dostane detektiv šéfinspektor Erika Fosterová tip, že by klíčový důkaz ve velkém drogovém případu mohl být ukryt v zatopeném lomu na okraji Londýna, nařídí jeho prohledání. Z hlubin však její kolegové vyzdvihnou nejen důkazy k tomuto případu, ale i kostru malého dítěte. Pozůstatky jsou rychle identifikovány jako Jessica Collinsová. Sedmiletá dívka, jejíž zmizení plnilo stránky novin před šestadvaceti lety. Erika musí začít spojovat střípky z minulosti se současností a nořit se stále hlouběji do rodinných vztahů Collinsových i do života vyšetřovatelky Amandy Bakerové, která si nepřestala vyčítat, že zmizení holčičky nedokázala vyřešit. Erika brzy zjistí, že toto vyšetřování bude jistě jedno z nejsložitějších a nejnáročnějších v její kariéře. Někdo si totiž nepřeje, aby byl případ vyřešen. A udělá všechno, aby Eričino pátrání zastavil…
Tenhle díl se mi nečetl zrovna lehce, ale ne tak, že by se mi to nelíbilo. Jen to bylo citlivé téma zmizení malého dítěte. Jako matka mám s těmihle knihami trochu problém, protože sama jsem rodič a představa ztráty vlastní dcery by byla zničující.
Případ i zde byl ale dokonale propracovaný a my se také víc dozvěděli o Eričině rodině, kdy za ní přijela její sestra Lenka s dětmi. Jak to celé nakonec skončilo, jsem ale neočekávala. Nikdy by mě takový konec nenapadl a vás asi také ne.
Čtvrtý díl je Do posledního dechu
Mělo to být tvé vysněné rande. Ale místo toho jsi obětí… Šaty nasáklé krví, víčka násilně zavřená. Tak vypadá mrtvá dívka v kontejneru. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová je sice na místě nálezu jako první, případ ovšem nespadá do její kompetence. Tento fakt ale Eriku nedokáže zastavit. Nejprve si musí zajistit místo ve vyšetřovacím týmu, přesto se Erika rovnou vrhne do práce – a rychle odhalí souvislost s jinou, čtyři měsíce starou nevyřešenou vraždou. Obě dvě oběti se našly ve stejném prostředí a zemřely stejným způsobem. Navíc si obě smluvily schůzku po internetu… Když za podobných okolností zmizí další dívka, musí Erika Fosterová, Mossová i Peterson jednat co nejrychleji. Kolik času jim zbývá, než dívku sadistický vrah také zabije? Kdo se skrývá za falešnými profily na Facebooku a láká naivní mladé ženy na schůzku? Jak chytí Erika vraha, který vlastně existuje jen virtuálně?
Ten mě doslova přikoval k sobě a hlásím, že je po Nočním lovu na druhém místě.
Tady čekáte mnohé a moc indícií vám napovídá, kdo by mohl být pachatelem. Jenže jak už to u autora bývá, vše se mění a o dramatické scény není nouze. Hlavně, když se pak zraní Peterson.
I Erika se nám tu jeví v jiném světle a vy zase poznáte víc z ní.
Chladnokrevně je pátý a předposlední díl.
Chladné londýnské ráno. Velký kufr, který vyplavila Temže. Detektiv šéfinspektor Erika Fosterová a její kolegyně Mossová už tuší, že je uvnitř nečeká příjemné překvapení… Ale na to, co doopravdy najdou uvnitř, když se jim zrezivělý kufr podaří na několikátý pokus otevřít, nemůže být nikdo nikdy připraven… Byť to není poprvé, co detektiv šéfinspektor Erika Fosterová čelí brutální vraždě, kufr s rozřezaným tělem mladého muže vyplavený na břeh Temže ji šokuje. O dva týdny dříve bylo navíc nalezeno v podobném kufru tělo mladé ženy. Je to jen náhoda, nebo se Erika a její tým budou muset znovu postavit sériovému vrahovi? Co obě oběti spojuje? A co další případy, které se sice staly v jiném okresu a za jiných okolností? Mohou se i u nich najít nějaké styčné body s případem těl v kufrech? Zločin si navíc, jak známo, nevybírá dovolenou a Erika se zaplete do paralelního případu. Robert Bryndza opět splétá a rozplétá mnohovrstevný příběh ve více rovinách a vede nitky ke konci, jenž čtenáře tentokrát možná tolik nešokuje, ale rozhodně vybudí silné emoce. A znovu nechá každého, aby si sám odpověděl na otázky, co znamená láska až za hrob, pro co jsou lidé ochotní riskovat nebo kvůli čemu zrazují své přátele.
Tohle je trochu zvláštní díl. Naivita jedné z postav vám může připadat děsná. Jenže i tady se dějí zvěrstva, která zasahují i do minulosti. Erika tentokrát vyšetřuje jen s Mossovou, protože Peterson se stále zotavuje ze zranění, která utrpěl při posledním případu.
Série vražd, které spolu zdánlivě nesouvisejí, začínají dávat smysl až tehdy, kdy je Erika napadena při převozu důkazů. Jenže i tak není vyhráno.
Na konci pak je příběh ještě víc osobnější, když jsou v ohrožení osoby, ke kterým má Erika blízko.
Zatím poslední případ jsou Smrtící tajnosti.
Jednoho mrazivého rána nalezne po probuzení matka svou dceru v kaluži krve a zmrzlou na malé předzahrádce. Kdo mohl provést takovou věc – zavraždit oběť na prahu jejího vlastního domu, ještě k tomu na Štědrý večer? Po posledním, velmi bolestném případu se Erika Fosterová cítí zranitelná, ale nakonec se rozhodne, že se ujme i tohoto vyšetřování. Jakmile začne pracovat, objeví zprávu o útocích ve stejné, dosud poklidné čtvrti Londýna. Všechny spojuje jeden detail – oběti byly napadeny černě oblečenou postavou s nasazenou plynovou maskou…
Ten jsem dočetla nedávno, kdy byla ta velká vedra. Číst si o sněhu, Vánocích v tom počasí bylo svým způsobem divné. Jenže někdo to tak má, že v létě čte knihy o sněhu a v zimě o sluníčku. Snad aby se pomyslně zahřál nebo ochladil.
Já tuhle knihu považuji za tu lepší, kdy pachatel vás stoprocentně šokuje. Jako to se vážně povedlo.
Na začátku vám asi bude líto burlesky, která je zavražděná před svým domem, ale jak začnou vyplouvat okolnost kolem ní na povrch, tak si možná řeknete - Dobře jí tak. K tomu se přidají i další napadení a vy si možná říkáte, že je to jasné. Jenže proč by si pak jeden z podezřelých ve vězení bral život? A jak souvisela jistá informace z jeho počítače s naším pachatelem? Pohrává si s námi zde jen tak nebo se máme bát?
Vím, že bych se zde mohla víc pitvat v jednotlivých knihách a příbězích. Jenže to bych možná prozradila i ty detaily a spoilery, které by vás ochudili o zážitek ze čtení. Robert Bryndza stvořil svou Eriku takovou, jaká byla.
Její kolegové ji měli rádi a i když s ní možná v něčem nesouhlasili, stále měla jejich podporu. Jejich vztahy se vyvíjeli a i samotná Erika zrála. Měla za sebou zlé věci a ty mohou na duši utvořit pěkný škraloup ledu. Někdo tomu propadne a někdo začne nakonec bojovat. Erice pomáhala práce a i když nešla s proudem a dělala si své věci po svém, byla v tom dobrá.
Všechny příběhy jsou promyšlené do nejmenších podrobností. Mají svůj řád, který se možná někomu později může zajídat, ale ono to fungovalo a funguje pořád.
Mají plno vedlejších postav, které potkáváme od prvních dílů. Jsou to postavičky díky nimž Erika roste a poznáváme ji lépe, když vidíme, jak se k nim chová. Doplňují nám informace a pomáhají rozplétat zločiny. I díky nim nejsou v knihách hluchá místa a vše nakonec končí přesně tak, jak má.
Tímto bych ještě jednou ráda poděkovala hlavně Barunce z Cosmopolisu, že mi ukázala tuhle skvělou sérii. Všechny knihy, které tu zmiňuji si pak můžete pořídit v Gradě.
Ps - omlouvám se za technické nedokonalosti textu a zobrazení. Nějak si s tím neumím poradit a tak zde jsou modré proužky.
