Moje lásky 7lásky z Grady, které vydávají pod svou Metaforou si získaly nejedno srdce čtenářek. Ne jinak je to i u mne.
Knihy jsou zapamatovatelné pro své pestré obálky, které vás lákají k prolistování. Ne vše je jen proslazená romantika, ale jsou to i příběhy, které vás chytí za srdce tak, že ve vás vyvolají bouře pocitů, které jste možná sami zapomněli. Zadrnkají na struny duše a vy jen proléváte tiché slzy. Nebo vás naopak rozesmějí, že vám slzy tečou sami a váš smích nejde potlačit. Umí prostě chytit a u už nepustit.
Já sama, i když mám zatím celou řadu doma, nemám je všechny přečtené. Já se na ně musím naladit. Vybrat si ten správný příběh v ten pravý čas je občas umění. Jenže když se už začtu, tak vím, že jsem si vybrala správně. Třeba jako se mi to stalo u knihy Den, kdy jsme se potkali , Knihkupectví na Bylinkovém náměstí nebo u Vypůjčený život.
U knihy Román z pokoje 128 se mi hodně líbí i věnování samotné autorky -
Všem románům, které jsme přečetli.
Všem těm, které ještě přečteme.Protože po způsobu obchodníků s pískem naším životem trousí slova a věty, které nám doputují až do podvědomí.
A promění nás.
Naprosto nenápadně, ale nenávratně.
