úterý 28. března 2017

Poslední recenzák měsíce Března 2017

Před chvilkou jsem dopsala dvě recenze a myslela jsem, že budu mít pro dnešek od psaní hotovo. Jenže jen co dopíšu poslední slovo, poupravím text a vypustím to do světa, vidím kolem okem jet na kole pošťačku. Něco mi říkalo, že by mohla zvonit a vzápětí se mi má domněnka i potvrdí. Přišel mi recenzák z mého oblíbeného KNIHCENTRA


Na knize jsem se s nimi domlouvala v pátek, kdy bylo opět velké dilema si něco vybrat, protože knihy mají krásné a každá něčím láká. Mám tedy opravdu velkou radost, že je to celé tak rychlé a že mám už knihu doma.
Mám trochu dilema se čtením. Od neděle čtu jednu knihu a pokaždé po pár stránkách nevím, co čtu a tak jí prostě odložím. Asi na ní není ten správný čas. Díky tomuto balíčku se to snad změní. Hlavně je to i změna po těch všech klidných knihách, co jsem v poslední době četla. Jedná se totiž o severskou detektivku 

Až mi zítra budeš chybět

Thorkild Aske býval elitní policejní důstojník. Pak se ale jeho život obrátil na ruby. Nyní je po dvou letech za mřížemi venku, a kromě trýznivých vzpomínek ho zdánlivě už nic nečeká. Nebo je to jinak? Když ho o pomoc požádají lidé, kteří by jej měli nenávidět, vydá se na odlehlý ostrov pátrat po jejich zmizelém synovi. Uprostřed drsné severské přírody a uzavřené komunity se musí nejen srovnat sám se sebou, ale obstát i proti zákeřnému nepříteli.





Severským krimi jsem se zatím moc nevěnovala. Četla jsem vlastně zatím pouze dvě. První byla Říše milosti a druhá Kde vládnou stíny. Z obojího jsem byla nadšená.

Superjídelníček a Superjídelníček II. - Petr Havlíček a Petra Lamschová

Superjídelníček

Nová kniha z úspěšné edice Dieta!
Pro každého, kdo se zaměřuje na zdravý životní styl, se stává jídlo alfou a omegou. Někdo zvládne přechod na zdravou stravu sám a někdo potřebuje poradit v podobě přesného jídelníčku. Pokud si tedy nevíte rady, jak si sestavit jídlo od snídaně po večeři a den za dnem, vyzkoušejte jídelníček, který pro vás připravili Petr Havlíček s Petrou Lamschovou.
„Nesmírně mě baví vymýšlet zdravé recepty, které pak v praxi ožívají a hlavně chutnají,“ říká Petra Lamschová a Petr ji doplňuje: „Důležité na tom všem je, že díky našim receptům všichni zjistí, že jídlo není jejich nepřítel. Že nebudou hladovět, budou jíst a ještě jim to bude chutnat.“ Kromě jídelníčku najdou čtenáři v této knize také praktické rady, jak si jídelníček sestavit, z čeho a jak vařit, zkrátka jak s ním pracovat.

Superjídelníček II.

Rozhodli jste se, že místo diet vsadíte raději na zdravý životní styl? Už jste se začali orientovat ve zdravých potravinách a jakžtakž zvládáte nakupovat, ale pořád sklouzáváte ke stereotypům? Pak právě pro vás je určena nová kniha Petra Havlíčka a Petry Lamschové, která vás provede zdravým jídelníčkem od snídaně po večeři. Ale hlavně vás naučí připravovat si různá zdravá jídla, která vám budou chutnat, ale tak, abyste neskončili u kaše ke snídani a salátu k obědu. A jaký by vlastně měl být poctivý obědový salát? Proč i k večeři bychom měli mít přílohu? A můžeme si dát ovoce ke svačině i odpoledne, když na ně máme chuť? 
Prokousejte se zdravým jídelníčkem tak, aby vám chutnal. V naší knize najdete inspiraci minimálně na tři měsíce.



Rozhodli jste se pro nový styl života a s ním i změnu jídelníčku? Tak tyhle knihy jsou pro vás tím pravím. Jednoduché rady a recepty i jídelníček pro váš nový život v těchto publikacích si zamilujete.



Před časem jsem obdržela veliký balík od Mladé fronty, který obsahoval krásné recenzní kousky a i tyhle dvě zajímavé knihy. Nejprve jsem se samozřejmě kochala recenzáčky, ale pak došlo i na tyhle a já objevila spoustu zajímavých rad a hlavně lehkých a zdravých receptů. I má osmiletá dcera si tam našla dle velkých fotografií jídla, která prostě maminka musí uvařit. Ty jí budou určitě moc chutnat. A věřte mi, že já s ní u jídla bojuju. Jídla, která jsem jí dle knihy uvařila, snědla s chutí. 
Výhodou těchto knih je, že vám dají na začátku odpovědi na vaše otázky kolem hubnutí a zdravého stylu. Ne vše co je zdravé je hned hnusné a nebo strašně drahé, jak je to v nás mnohých ještě zažité. Jsou zde promyšleně sestavené jídelníčky i nákupní seznamy na celý týden, kdy se dají dobře jednotlivá jídla kombinovat a vy si můžete dopřát opravdu jen ty jídla, která vám chutnají a nebudete mít pocit, že tělu nedáváte, co si nezaslouží nebo mu dopřáváte až moc. Velké barevné fotografie chutě na jídlo a experimenty s nimi jen umocňují.
Už jsem pár knih o dietách v ruce držela, ale tyhle mají opravdu co nabídnout. Samozřejmě to dělá i jméno Petra Havlíčka, kterého mnozí z nás známe z pořadu o hubnutí Jste to, co jíte. A je to pravda. I člověk hubený se chce cítit skvěle a po zimě a svátcích občas naše tělo nevypadá tak, jak bychom si přáli. Tak proč nezkusit změnit třeba jen jídelníček? I to nám pomůže a to teď mluvím z vlastní zkušenosti, kdy jsem před lety díky změně jídelníčku a tomu, že jsem víc chodila pěšky, zhubla za pár měsíců skoro 20 kg.




Za knihy moc děkuji Mladé frontě. Jsou velkou inspirací pro domácí vaření.


Toskánské věže - Carol M. Cramová

Toskánské věže

Příběh mladé svérázné ženy – malířky, zasazený do prostředí středověkých italských měst, upoutá nejen romantické duše, ale i milovníky výtvarného umění a starých řemesel.
Román Toskánské věže, odehrávající se v klikatých uličkách sluncem rozpálených náměstí středověké Itálie, je příběhem mladé ženy, která se odváží vykročit vlastní cestou a prosadit se v muži ovládaném malířském umění a řemesle. Sofia, dcera věhlasného malíře Barducciho, žije v rodném San Gimignanu provdaná za sobeckého a ješitného obchodníka se šafránem, ale tajně touží prosadit svůj talent v malířském umění, do nějž ji svéráznou výchovou zasvětil otec. Ten však nečekaně umírá a dceru už stihne pouze vybídnout, aby svůj sen nevzdávala a nepromarnila tak dar od Boha, kterého se jí dostalo. O pár měsíců později se v Sieně objevuje otrhaný mládenec, a žádá o práci v malířské dílně Maestra Manziniho, bývalého přítele Antonia Barducciho…
Toskánské věže spojují hrdinčinu silnou osobnost s důkladně nastudovaným prostředím a přesvědčivými postavami, které skvěle zapadají do pestrobarevné mozaiky Itálie čtrnáctého století, jež bylo obdobím velkých zvratů v celé Evropě. Stylově sestavená zápletka plná kliček a zvratů téměř nedovolí čtenáři knihu odložit. 



Mladá žena, která se hodlá postavit svému osudu v nelehké době. Itálie v době středověku, kdy vendeta je na denním pořádku a boje o moc se dějí každý den. Příběh o touze a hledání. O odvaze postavit se na vlastní nohy a jít za svým snem.



Na knihu jsem se velice těšila. Už jen samotná obálka je jemná a něžná. Nic přehnaného a přeci vás upoutá jednoduchostí. Prostě se jim v Jotě povedla.
Příběh sám takový už mi ale nepřipadal nakonec tak skvělí. Bohužel.
Seznamuje se zde s mladou ženou Sofií, manželkou obchodníka se šafránem. Dříve to byla bláznivá láska a sňatek vydupaný navzdory pochybám jejího otce. Teď ale už je to spíše jen lhostejnost a odpor. Žena má být poslušná svému pánu, má rodit syny a to Sofia není a neumí. Láska prostě zmizela a s ním i vřelé city. Svůj smutek zahání ve věži malováním, kterému se musí věnovat tajně. Tomu krásnému řemeslu se naučila od svého otce, věhlasného malíře Barducciho. Když je pak při odhalování jedné nástěnné fresky zabit, odhodlá se splnit si svůj velký sen a od manžela uteče. Chce dostát slibu, který dala otci, když umíral. Vydá se tedy v přestrojení do Sieny za přítelem svého otce. Doufá, že ji vezme do učení. Vše se ale zkomplikuje, když se do ní zamiluje syn jednoho mecenáše mistra Manziniho.
Na knize se mi líbilo, že se jedná příběh ze středověku. Mám tyhle romány ráda a jako bývalá šermířka jsem měla tuhle dobu i nejraději co se týče kostýmů a vystoupení. Příběh sám o sobě mě pak už trochu nudil. Už od začátku jsem se musela občas přemlouvat, abych četla víc v kuse. Prostě mě to nechytlo od první stránky, jak jsem doufala. I tak jsem se ale snažila číst dál a čekala, kdy mě to konečně pořádně chytí. Vzpomínky na otce a na to, jak se učila řemeslu hodně zajímavé, i když jsem se v některých názvech stylů malování ztrácela. Jako lajkovi mi to nic neřeklo a jen jsem mohla hádat a nebo použít strejdu googla, abych byla takříkajíc v obraze. Nicméně jsem nakonec dočetla, ale žádné ááách se nekonalo. Něco nového jsem se dozvěděla, něco hned zapomněla. Kniha má dle mého větší potenciál, ale já ho nenalezla. 



I tak moc děkuji nakladatelství Jota za tuto knihu. Rozšířila mi znalosti. Ukázala milovaný středověk a i to se počítá.


pátek 24. března 2017

Sběratel ztracených věcí - Ruth Hogan

Sběratel ztracených věcí


Románová prvotina budící pozornost
po celé Evropě

Sběratel ztracených věcí je příběh o spisovateli na odpočinku Anthonym Peardewovi, jenž před čtyřiceti lety ztratil vzácný dárek, který mu na památku věnovala jeho snoubenka Therese. Tím, že upomínku ztratil, porušil jediný slib, který si na něm kdy vyžádala. Téhož dne pak Therese nečekaně zemřela. Anthony se snaží odčinit svou vinu tak, že zachraňuje věci, jež jiní lidé ztratili, a píše o nich příběhy. Teď, na sklonku života, se však bojí, že neudělal dost, a přenechá své asistentce Lauře dokončení úkolu, který si předsevzal a který před ní do té doby tajil. Anthony Lauře odkáže svůj dům, zahradníka a nešťastného ducha své mrtvé snoubenky. S pomocí zahradníka Freddyho, zvláštní dívky odvedle jménem Sunshine a psího nalezence Karotky musí Laura dokončit to, co Anthony začal, a najít způsob, jak mu pomoci znovu se shledat s jeho ztracenou láskou.



Anthony Peardew žije ve svém starém domě Padova, kde skrývá před celým světem svou pracovnu plnou nalezených věcí, které jiní ztratili. Snaží se tou sbírkou odčinit tu největší ztrátu, kterou za svůj život zažil. Před mnoha lety dostal dárek od své snoubenky Therese,  jenže ho ztratil. Bohužel v ten den zemřela i milovaná Therese.
Do domu za ním chodí jeho mladá hospodyně Laura, která se mu vzorně stará o dům a pomáhá mu i jinak.  Anthony je spisovatel a ona mu přepisuje jeho povídky. Povídky o nalezených věcech z jeho sbírky.  Jednoho dne Anthony není a na Lauru padne úkol vrátit aspoň jednu ztracenou věc jejímu majiteli. S tím jí pomáhá zahradník Freddy a milá dívka Sunshine, která je její novou kamarádkou. 



Jak se mi kniha líbila a co si o ní myslím najdete zde Sběratel ztracených věcí na KNIHCENTRU, kterému i za ní velice děkuji. Byl to příjemný zážitek ji číst.



Knihu vydalo nakladatelství HOST


pátek 17. března 2017

Rozbalovačka 2 v 1

Tento týden mi došla nová várka písmenek. Na oba balíčky jsem se těšila, i když na jeden o něco víc. 




Začnu tím první, který přišel už v úterý. Jedná se o recenzní výtisk od MOBY. Opět se měsíc sešel a byl vydán dokument s recenzáky, ze kterých bylo možno si něco vybrat. Mě už od zveřejnění edičáku na první půlku roku 2017 velmi zaujala kniha 

Šaty pro poutníky

Ijnet řeší složitou situaci jak v pracovním, tak v osobním životě. Sapetra, dodavatel barviv na látky a druh Ijnetiny nejlepší přítelkyně, je vězněn v dalekém Mennoferu. A Kemnet, otec Ijnetiny dcery, má stále zapovězen vstup do Vesetu. Její pouť začíná cestou do Mennoferu, pokračuje přes Sinaj a město Abdžu, kde se shledává s milovaným Kemnetem, a končí zpátky v hlavním městě Vesetu. Ijnet však vidí věci jinak než dříve, a snad i ona sama se změnila.



Je to opět období, o kterém toho moc nevím a nemám tolik načtené a já se chci zase trochu posunout ve vědění. Třeba že je to jen románové a možná hodně smyšlené.





Druhý recenzák mám od KNIHCENTRA. Tuhle spolupráci mám čím dál raději a opravdu mě těší, že si mohu pokaždé vybrat z tolika krásných knih. Tentokrát mě velice zaujala novinka od HOSTU. Jen jsem si na ní musela trochu počkat, protože v době, kdy jsem si jí vybrala, nebyla ještě v prodeji. Čekání se mi ale vyplatilo a já tak dnes obdržela

Sběratel ztracených věcí

Románová prvotina budící pozornost
po celé Evropě

Sběratel ztracených věcí je příběh o spisovateli na odpočinku Anthonym Peardewovi,jenž před čtyřiceti lety ztratil vzácný dárek, který mu na památku věnovala jeho snoubenka Therese. Tím, že upomínku ztratil, porušil jediný slib, který si na něm kdy vyžádala. Téhož dne pak Therese nečekaně zemřela. Anthony se snaží odčinit svou vinu tak, že zachraňuje věci, jež jiní lidé ztratili, a píše o nich příběhy. Teď, na sklonku života, se však bojí, že neudělal dost, a přenechá své asistentce Lauře dokončení úkolu, který si předsevzal a který před ní do té doby tajil. Anthony Lauře odkáže svůj dům, zahradníka a nešťastného ducha své mrtvé snoubenky. S pomocí zahradníka Freddyho, zvláštní dívky odvedle jménem Sunshine a psího nalezence Karotky musí Laura dokončit to, co Anthony začal, a najít způsob, jak mu pomoci znovu se shledat s jeho ztracenou láskou. 






Na ní se neskutečně těším a odkládám k vůli ní už rozečtené a večer jdu do téhle krásky.


Musím ještě KNIHCENTRUM velice pochválit a vlastně i poštu, protože mi včera psali, že knihu posílají a dnes ji už mám doma. 

středa 15. března 2017

Přístav naděje - Nina George

Přístav naděje

Příběh plný laskavosti, vřelosti a životní moudrosti o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život. Když Marianne pohltily kalné vody Seiny, cítila se vlastně šťastná, poprvé v životě opravdu šťastná. To, že ji proti její vůli jakýsi neznámý muž zachránil, její odhodlání ještě umocnilo. Když ji nechce Paříž, pojede k moři. A malovaná dlaždička, která se jí úplnou náhodou dostala do rukou, ji nasměrovala do Bretaně, až do přístavu Kerdruc. Ovšem chyba lávky!, tam ji považují za dlouho a toužebně očekávanou kuchařku. A vařit, to Marianne skutečně umí výtečně. A tak své odhodlání skoncovat se životem odloží o den, pak ještě o jeden...



Marianne už má po krk života vedle svého manžela, kdy si připadá méněcenná a utlačovaná. V Paříži se proto rozhodne skončit se životem. Jenže jí v tom zabrání osud a tak se hra na utopení nekoná. Náhoda tomu pak pomůže, se ocitne v přístavu Kerdruc, kde ji nabídnou práci v místním penzionu. I tak trvá její rozhodnutí odejít z tohoto světa. Jenže jak poznává místní kolorit a hlavně nalézá stránky ze svého života, na které už dávno zapomněla, tak i touha žít se začne víc a víc prosazovat.



Hned na začátek musím říct, že tohle jsem vážně nečekala. Příběh mě nejdříve nudil a tak čekal, až na něj přijde ten správný čas. A jsem ráda, že ten čas přišel a doslova mě přikoval ke stránkám. Naplnil mě úžasem, smíchem i něžnými úsměvy, které jsem si při čtení uvědomovala. Došlo i na slzy dojetí a lehkého smutku. Tolik emocí ve mě už dlouho kniha nevyvolala.
Příběh nás na začátku seznamuje se smutnou a poraženecky smýšlející šedesátiletou ženou. Chce ukončit svůj život v Paříži. Městě, kam se jezdí za láskou žít a ne umírat. Naštěstí se jí to nepodaří a ona skončí v nemocnici. Tam objeví nádhernou dlaždičku s obrázkem přístavu Kerdruc. Dlaždici si nechá jako talisman, který ji neomylně dovede do přístavu na obrázku.
Tam si ji spletou s pomocnou kuchařkou, která se měla hlásit v místním penzionu. Marianne se rozhodne zůstat, i když myšlenky na sebevraždu má stále. Místo a lidé kolem ní se jí začínají dostávat pod kůži a i starousedlíci ji začínají pouštět mezi sebe. Vidí v ní něco, co mohou snad pojmenovat jen samotní bohové tohoto místa. Zde se pořád věří na uhraní a dobrá či zlá kouzla. Vždyť jsme v Bretani. V zemi krále Artuše a kouzelníka Merlina.
Jak Marianne víc poznává život, roste v ní touha po nových i dávno ztracených věcech. Touží žít a znovu milovat, protože v manželství pravou lásku nepoznala. Její osobnost dodá odvahu k činům i ostatním kolem ní a přístav najednou víc žije, pulzuje a svět je najednou tak nějak hezčí.
 Jenže i minulost se nakonec ozve. Manžel po ní vyhlásí pátrání v televizi. Na Marianne tak praskne její střežené tajemství. Lidé se k ní i tak zachovají hezky a schovají ji mezi sebou. Je přece jejich. Je jedna z nich. Manžel ji i přesto objeví a snaží se ji donutit odjet s ním do Německa, kde bydlí. Podaří se mu ale zlomit nezkrotného ducha a hlavně tu úplně jinou ženu, kterou se Marianne stala? A co láska ? Našla ji nakonec ?



Jak už jsem psala na začátku, tahle kniha mě dostala. Příběh plný emocí, naděje a znovuzrození. Příběh, který mi vzal srdce a vím jistě, že si tu knihu zase někdy přečtu. Samotné mi nejde moc vyjádřit slovy ten příval, který se ve mě motá. Jsem té knihy plná a to se mi dlouho nestalo. Je to možná až klasicky průhledný román, ale jeho styl psaní a ten klid, který jsem zažívala při čtení, ten nemám jen tak u něčeho. 
Když jsem včera večer knihu dočítala, tak jsem vůbec nechtěla pak spát. Čtu knihy převážně večer v posteli. Měla jsem před sebou cca půlku knihy a já prostě četla a četla a najednou tu bylo posledních 9 kapitol. To dočtu zítra, říkala jsem si v duchu, ale hlava neposlouchala. Prostě jsem četla a najednou byl konec. Hodiny se blížili k půlnoci a kdyby nebylo ranního vstávání, tak snad seknu k ntb a vypíšu se hned. Tak silné emoce jsem v sobě měla. Je proto snad i lepší, že to píšu až teď. Nával toho nejsilnějšího je pryč a zůstal něžný dotek vzpomínek.



Za knihu velice děkuji MOBĚ, která mi knihu poskytla k přečtení.


čtvrtek 9. března 2017

Ve stínu arény - Ivana Špičková

Ve stínu arény

Historickým románem Ve stínu arény, tentokrát vtáhne Ivana Špičková své čtenáře do Malé Asie, v období 91 př. n. l. Hrdina románu, syn vysokého úředníka, Brasidias, je podvodně zbaven cti, rodiny, majetku a stává se otrokem a jako gladiátor bojuje nejenom o svůj život, ale i o očištění jména mrtvého otce a celé rodiny.
Románový příběh je napsán tak, že čtenář bude váhat, zda četbu přerušit.



Hlavní hrdina Brasidias  voják ze zámožné rodiny, kdy otec ve funkci vysokého úředníka udělá tu chybu, že odsoudí člověka, který ačkoliv je vinen, má styky na vyšších místech a tím na sebe a svou rodinu pošle trest.
Rodina je zbavena majetku. Otec zabit a on je po ubránění své sestry s matkou, které jeho přítel odvede do bezpečí,vrhnut do okovů otroctví. Dostává se do gladiátorské školy, kde nechce být. Hnusí se mu zabíjení a myslí na útek a hlavně na svou přeživší rodinu, o které nic neví.



Zajímavé nahlédnutí do dávné minulosti, která děsí a přitom fascinuje. Kdo by neznal nějaký ten film s touhle tématikou. Kdo by někdy neslyšel o  udatných gladiátorech a nelítostných podmínkách při hrách, kde teče krev a uniká život. To vše nám zde autorka předkládá a vy jen žasnete nad jejími znalostmi. 
Příběh začíná zprávou, že se Brasidias musí dostavit domů. Obdržel dopis od otce a tak se nechá pustit z vojenského výcviku. Doma ho čekají jen starosti a pak už děj bere rychlí spád. Najednou je z něj otrok, který v nuzných podmínkách přežívá na cestě do Ravenny. Tam si ho koupí Longinus do své gladiátorské školy. Brasidias nechce bojovat. Nechce zabíjet, ale bohužel musí. Přemýšlí nad útěkem, ale ten se trestá smrtí. 
Snaží se tedy Longia přesvědčit, aby ho do arény neposílal. Ten v něm poznává muže, který není jako ostatní. Brasidias je vzdělaný a tak může pomáhat v domě a účastní se i večírků, které Longinus pořádá pro své budoucí zákazníky. Musí ale i bojovat a učit se umění gladiátorů.
Touha po svobodě je ale veliká a i strach o rodinu, o které nic neví. Když se pak chystají hry, kde může být gladiátor osvobozen, zbaven pout otroctví, jeho touha po všem ještě vzroste. Naděje, že by mohl být opět svým pánem a být s rodinou je přeci velký hnací motor.



Knize nemám moc co vytknout. Splnila má očekávání a já se zase něco nového dozvěděla o věcech, o kterých jsem měla jen mlhavou představu. Uvedla mě do světa, kde sice můžou být přátelé, ale je víc nástrah, že si nikdy nejste jistí, co bude další den, hodinu. Hlas lidu může rozhodnout ve váš prospěch nebo vás nemilosrdně zadupat do země, která lačně vypije vaši krev.Můžete najít lásku, ale i nenávist. Čest sice znamená hodně, ale ne za každou cenu.
Jediné, co mi na knize opravdu vadilo, bylo velikost písma. Ty maličké blešky se nedali moc dobře číst. Hlavně tedy já s tím měla problém. Mám brýle s velkým počtem dioptrií a po chvilce čtení mě začínali bolet oči a já knihu odkládala.


Za knihu velice děkuji samotné autorce Ivaně Špičkové, která mi knihu věnovala.

Dům v Bretani - Marta Davouze

Dům v Bretani

Žena, která po padesátce najde lásku, o níž snila od mládí, přestěhuje se do vzdáleného místa na severozápadním okraji Francie a provdá se za muže diametrálně odlišného od toho, s nímž prožila téměř čtyřicet let. Není to román, ale humorně laděné příběhy autorky, která je navzdory cize znějícímu příjmení rodilá Češka s hlubokými kořeny v bývalé vlasti. 

Dlouhá léta působila jako jedna z význačných osobností v pražské kulturní sféře, byla redaktorkou, publicistkou, ředitelkou Centra Franze Kafky a organizátorkou debatních společností, vytvořila zázemí dvěma synům a jednomu příliš
dokonalému manželovi… 

Nyní už více než deset let šťastně žije ve starobylé usedlosti na bretaňském pobřeží, založila tu uměleckou nadaci, cestuje a díky svým zkušenostem a znalostem dokáže čtenářům nejen vtipně poodhalit zajímavosti ze svého nového domova, ale s potřebným odstupem a nadhledem též zhodnotit i české prostředí, s nímž je v každodenním kontaktu. 



Marta Davouze, dříve Železná se po rozvodu přestěhuje na své sídlo v Bretani. Poznává se zde svého budoucí muže a  je to láska na první pohled. Společně pak dávají do kupy rozlehlou usedlost i se zahradou a rybníčkem. Chovají kachny i slepice a pořídí si kočku s psíkem. Tím padá veškerá romantická iluze, že zde bude oáza klidu a harmonie. 
Poznáváme i její početnou rodinu a příbuzné a zážitky s cest. Hlavně ale život ve Francii a jak se s tím vším sžila.



Kniha vás na první pohled uchvátí obálkou. Ta je dílem Aleny Beldové. Uvnitř knihy pak najdete poetické ilustrace Pure Beauty, které dokreslují celé vyprávění v knize.
Hlavní vypravěčem je sama autorka, která nám dodává obraz jejího života z Francie. Ze země, do které se kdysi zamilovala, jako jiní se třeba zamilují do Anglie. Náhoda tomu chtěla, že jí její bývalý manžel koupil dům v Bretani. 
Bylo to místo, do kterého vložila srdce a za deset let práce a života tam stvořila s druhým manželem, jejím námořníkem, jak ho láskyplně nazývá po prvních setkání, domov. Čelila zde mnohým nástrahám od neznalosti jazyka a jiné kultury až po starosti čistě praktické. Jak sehnat dobré řemeslníky, kteří opraví dům co nejšetrněji a dle jejích představ. Co tam se vystřídalo přátel, kteří uměli to a to. Co zakoušela, když se snažila o střet kultur ve vaření českých a francouzských pokrmů. I tak na svůj nový domov nedá dopustit.


Lidé v Bretani nemají lehký život, rozhodně těžší, než na jaký jsme v Česku zvyklí. Je to drsný kraj. Mořské bouře, ledové větry, vlhká zima, která zalézá do kostí. Když se však vítr ztiší a zazáří naplno slunce, každý je naplněn štěstím. Jen to samo stačí lidem ke štěstí, není potřeba ničeho dalšího. Ze všech stran, od pokladní v supermarketu přes slečnu na poště po přátele, kteří přijdou na kávu, zní jediné: "Il fait beau aujourd'hui!", dnes je krásně.


Pro mě to byl milý zážitek. Samotný příběh nenudil a spíš vás nutil k úsměvu. Autorka vás pustila do svého života a ukázala, jak se jí žije v nové domovině, kde to nebylo lehké. Díky své české houževnatosti, nadhledu a s dávnou sarkasmu vše zvládá. Já se díky ní dozvěděla něco o zemi, kterou znám jen z televize nebo dokumentů či obrázků z netu. Takové cestování, objevování mám ráda a proto byla kniha příjemným společníkem v těchto ještě lehce pochmurných dnech. Vnesla sluníčko i déšť do mého života. Hlavně ale ukázala, že lidskost se dá najít všude. Jen se pořádně dívat.



Za knihu velice děkuji Mladé frontě, která mi ji poskytla i s pokračováním, které se budu snažit přečíst v brzké době. 


středa 8. března 2017

Březnová rozbalovačka KK

Mám báječného muže. Jelikož mi přišla slevička z KK a doma se potřebovala nějaká odborná literatura o zahradničení, tak mi dovolil vybrat pár knih. Do toho má ještě dcera tento týden narozeniny a já nutně potřebovala doplnit jednu sbírku.


Pro muže tu mám 3 knihy o pěstování dobrot ze zahrady. Pro dceru komplet knihy na procvičování čtení a psaní pro 1. třídu. Já mám knihy jedné české autorky.




Pro muže tu tedy mám


Bylinky na okně, na balkoně a na zahradě

Bylinky z vlastní sklizně – čerstvé na váš stůl. Zkušená odbornice Christine Rechtová vysvětluje, jak se pěstují bylinky na okně, na balkoně nebo na zahradě. Všechny pěstitelské návody si můžete lehce vyzkoušet. Kniha přináší mnoho námětů na umístění rostlin v zahradě, výrobu truhlíků i užití bylinek v kuchyni či jejich konzervaci. Publikace obsahuje 65 barevných fotografií a 40 barevných kreseb.

Jak na choroby a škůdce ekologicky

Bob Flowerdew, expert s třicetiletou praxi, je proslulý svým ekologickým přístupem a právě tak se staví i k vyčištění zahrádky od nežádoucích nájezdníků. Jako vždy ochotně poradí, jak se zbavit škůdců čistě a bez chemie, nebo - což je ještě lepší - zařídit, aby se k vám vůbec nenastěhovali. Některé postupy jsou důmyslné a nápadité, většina jich vyjde levně a úplně všechny jsou účinné a vyzkoušené.
Výsledkem bude krásná zdravá zahrada a bohatá úroda jenom pro vás

Nepřítel nebo spojenec?

Staňte se na své zahradě generálem. Nepřátele držte od sebe a přátele pohromadě! Barevná příručka ze série BIOzahrada. Už odedávna se ví, že některé rostliny si navzájem vyloženě škodí, zatímco jiné si prospívají. Teprve v nedávné době se na to ale začalo jít vědecky, takže už víme, že příčinou mohou být chemické látky, mikroogranismy, vztahy mezi škůdci a hostiteli a mnohé další věci. Populární zahradník Bob Flowerdew vás se svým příslovečným humorem provede bojovým polem vaší zahrady a poradí, které rostliny (a hlavně proč) je dobré pěstovat v těsném sousedství a které je lepší oddělit jako nepřátele. Výsledkem bude překrásná zdravá zahrada plná květů a obtěžkaná chutnou úrodou.

Pro dceru 


Lili a Vili ve světě malých písmen

Druhá část bohatě ilustrované pracovní učebnice českého jazyka, ve které děti plynule přechází z velkých tiskacích písmen k četbě a zápisu písmen malých. Základní myšlenkou učebnice je seznámit žáky s dalšími podobami písma a rozvíjet dále jejich čtenářské dovednosti. S učebnicí je možné pracovat až do konce školního roku.

Lili a Vili ve světě velkých písmen

První část bohatě ilustrované pracovní učebnice českého jazyka, ve které se děti naučí všechna velká tiskací písmena z české abecedy. Učebnice využívá genetickou metodu při nácviku čtení a psaní. Důraz je kladen na rozvíjení jazykové zásoby a komunikačních dovedností, na čtení s porozuměním a mezipředmětové vnímání učiva.

A další knihy od této autorky s hezkými kresbami, jednoduchými úkoly a triky, jak co nejlépe zvládnout začátky ve škole.




No a já si nadělila knihy od Hany Parkánové - Whitton s jejím anglickým dobrodružstvím. Jen škoda, že nejsou úplně všechny.



Jak se po anglicku vytratit v Anglii

Rukopis je volným pokračováním titulu Jak si na anglické zahrádce vypěstovat českého trpaslíka. Líčí další osudy Češky, která se provdala do malé vísky Hinston nedaleko Oxfordu. Hana nadále objevuje nové stránky anglického způsobu života jedním z vrcholů je účast na svatbě notoricky rozhádaných anglických příbuzných. Čtenáři se opět setkají s většinou rázovitých hinstonských obyvatel, s nimiž se seznámili v předchozím dílu, a poznají i mnohé další, ale především se opět mohou kochat originálními autorčinými postřehy i jejím vypravěčským stylem. 

Jak se dostat z Anglie do Żywce a zase zpátky

Rukopis je volným pokračováním osudů Češky Hany, která spolu se svým manželem Angličanem Paulem vyměnila hektický život v rušném velkoměstě za poklid malé anglické vísky. Že je to poklid pouze zdánlivý a že se pod na první pohled nezčeřenou hladinou příjemně se opakujících událostí odehrává nejedno drama, o tom se mají manželé přesvědčit až později. . I tentokrát se setkáme s řadou rázovitých postav z anglického venkova, v čele s excentrickými sousedy Rustym a Speedym, k nimž přibude Hanin pozapomenutý, a hlavně neméně excentrický český strýček František. Čtenář se pak stane svědkem jeho neotřelého objevování anglického životního stylu, tradic a zvyklostí.

Kingston? Přece nalevo od Oxfordu

Ode dne, kdy se Češka Hana přestěhovala se svým anglickým manželem Williamem do malebné vísky Kingston ležící nedaleko Oxfordu, uplynulo již několik let, takže se nyní mohou oba městští přistěhovalci směle počítat téměř ke starousedlíkům. To ovšem ani v nejmenším neznamená, že jim příjemný životní stereotyp nenaruší co chvíli nějaká překvapivá či strhující událost. Hladina kingstonského dění je totiž poklidná jen zdánlivě a pod jejím povrchem to bez přestání vře. Převratné novinky mnohdy zaskočí nejen Hanu a Williama, ale i ostatní rázovité Kingstoňany, s nimiž se čtenáři setkali už v předchozích autorčiných knížkách.

Autorku jsem si oblíbila díky Jak nemít na pikniku o jeden sendvič míň a prostě je mít musela.



A jako třešnička na dortu pro dceru i záložku s oblíbenými postavičkami.