pondělí 11. prosince 2017


Kněžna Ludmila: Vznešená, milovaná, zrazená

od: 

Ludmila se s radostí podvolí otcovu přání a provdá se za přemyslovského knížete Bořivoje. Když se jim narodí syn, jejich štěstí se zdá být úplné. Zdání však klame: někdo touží nejen po Bořivojově knížecím titulu, ale také po jeho krásné a urozené manželce Ludmile.


Příběh o tom, jak se Ludmila seznámila s Bořivojem z rodu Přemyslovců. Jejich přijmutí křtu až po narození jejich dvou synů. Příběh o zradě od někoho, od koho byste to nečekali a přece se to stávalo. 


O tuhle knihu jsem usilovala hned od počátku, co jsem zjistila, že ji Alpress vydává. Nejen že ji napsala má oblíbená autorka Hana Whitton, ale že z velké části také pojedná o dějinách mého rodného města Mělník, dříve zvaného Pšov.
Je pravda, že tentokrát je dříve recenze, než samotné představení knížky v rozbalovačce, ale to je tím, že jsem se do ní s chutí pustila hned v pátek, kdy dorazila. Ještě ten večer jsem ji dala z půlky a druhou polovinu pak včera večer. Už to o sobě napovídá jak moc jsem byla s knihou spokojená, ba přímo nadšená.


Příběh začíná tím, že Ludmila je u staré vědmy Idy, kde si nechává odhalit budoucnost. Sice už moc nevěří těmto pohanským věcem, ale i přesto je zvědavá a ráda zaplatí obětinu. Hned po ní navštíví Idu i její služebnice Mlada. Hrdá, vypočítává služebná, která si myslí, že může dosáhnout stejného postavení jako Ludmila, když si najde svým nadbíháním bohatého a vlivného ženicha. I ona dostane svou věštbu, ale pochopí ji jinak. To, že se vyplní do posledního puntíku u obou mladých dívek, snad nemusím ani psát.
Mezitím Ludmilin otec Slavibor řeší mocenské povinnosti a jen díky výhodnému sňatku Ludmily může v zemi zaručit svým Pšovanům klid a mír v této neklidné době. Nakonec se rozhodně ji výhodně provdat za knížete Bořivoje. Mladého, ale schopného knížete, který má velice dobré svazky se Svatoplukem, knížetem ovládající Velkomoravskou říši.
S Bořivojem přijíždí na Pšov i jeho příbuzný Strojmír. Oba se na první pohled zamilují do krásné Ludmily, ale jen jeden ji může opravdu mít za manželku. Strojmír velice těžce nese, že ta krásná panna nebude jeho a že Bořivoj má vše. I když to nedává najevo, kypí v něm zášť, která jednoho dne vypluje na povrch.
To už žijí Ludmila po svatbě s Bořivojem v Levém Hradci a mají v plánu se nechat pokřtít a přijmout novou víru od samotného Metoděje, který přinesl se svým bratrem do Čech křesťanství. Oba cítí, že jim staré božstvo nedává to, co od svého boha očekávají. Nechávají se pokřtít. 
V tu dobu už Stojmír pomalu uskutečňuje svůj plán, aby se zmocnil jak českého trůnu, tak krásné Ludmily, která ho jistě bude milovat stejně jako miluje Bořivoje. Vzpoura na sebe nenechá dlouho čekat a Strojmír ještě s pár nespokojenými vladyky táhne na Levý Hradec s cílem zavraždit Bořivoje. Že jsou v tom i další intriky, nemusím ani dodávat.
Dějiny jsou ale nakloněni a tak vše dopadne, jak má. Díky tomu v závěru knihy, kdy opouštíme naše hrdiny, poznáváme i mladou Drahomíru ze Stodor, která je s Ludmilou spjatá v ne příliš hezké historii. O tom je ale jistě jiná knížka.


Možná se vám po výčtu těch jmen historických postav zatočila hlava. Příběh všichni známe ze školy a tak co by na něm mohlo být tak zajímavé ? Jenže opak je pravdou. Autorka si na příběhu dala velice záležet a nastiňuje nám tak dokonalý obraz toho, jak to tenkrát mohlo být. Ne vše je doložené a něco se může jen hádat.
Přesto před námi na stránkách vystupuje Pšov a jeho okolí, které je mi tak důvěrně známé. S nadšením jsem četla o cestách a cestičkách, po kterých šlapala Ludmila a jen se dohadovala, kde by to na Mělníku mohlo přesně být. Ten obraz byl i přesto tak živý. 
Díky knize jsem se opět více dozvěděla o svém rodném městě a jeho bohaté historii. Kněžnu Ludmilu už nebudu vnímat jen jako někoho, kdo bude v budoucnu vychovávat svého vnuka  Václava, který díky ní poznal křesťanství. Nebudu ji vnímat jako tu, co nechala nakonec zavraždit její snacha Drahomíra.
Už vím, že to byla mladá, krásná a velice chytrá žena, která si dobrovolně vzala Bořivoje a vroucně ho milovala. Že měla po svém boku i cílevědomou služtičku Mladu, kterou jsem nesnášela a přála jí její osud. Nebylo mi jí dokonce ani líto, když skončila jak skončila. Oblíbila jsem si Neklana, který Ludmilu tajně miloval a přesto ji nemohl mít. I proto snad jí věrně sloužil a ochraňoval ji a Bořivoje.
Mohla bych o knize ještě dlouho psát. Tolik se mi libí.




Za poskytnutí velice děkuji Alpressu a budu se těšit, když se mi naskytne další možnost si přečíst něco z pera Hany Witton, která mě tímto utvrdila, že umí psát nejen o svých veselých příhodách z Anglie.


4 komentáře:

  1. Tvé nadšení z knihy doslova sálá :D Mám ráda dějiny v knize, především hsitorické knihy o Marii Terezii :) O Svaté Ludmile jsem četla knihu od Bauera a byla celkem dobrá. Naneštěstí tam byly části, které byly zbytečné a k tomu ještě dlouhé. Ale tato novinka zní o dost lépe :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu :-)
      Tu od Bauera jsem nečetla, ale vím o ní. Ano, tahle je opravdu povedená a já zase objevuji kouzlo historických románů jako kdysi dávno. Autorka je záruka, že to bude čtivé a vše bude mít hlavu i patu. Opravdu mohu jen doporučit a pokud bys měla cestu na Mělník - Pšov, tak si klidně řekni a bude exkurze :-D

      Smazat
  2. Úžasně propracovaná recenze. O knize jsem ještě neslyšela a jsem ráda, že jsem to díky tobě napravila. :D Nějak seposlední dobou začínám dostávat i ke knihám, s reálnými postavami a tak, takže něco z prostředí českých dějin a zemí by nemuselo být vůůůbec na škodu! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :-)
      Jsem ráda, že se líbí. Fotky jsou převážně mé až na jednu, ta je z netu. Také v poslední době sahám čím dál víc po knihách, které mě něčemu naučí. Je to prima změna od všeho toho násilí v kriminálkách. Hana Whitton se hodně zaměřuje na české dějiny a já si určitě pořídím i další. Mám doma jen celou její serii o jejím životě v Anglii, kde také dává nahlédnout do dějin - tentokrát jejího anglického domova.

      Smazat