Vraždy z vášně - Jaroslava Černá

Vraždy z vášně

od: Jaroslava Černá

Ludmila, dcera pšovanského knížete Slavibora netuší, že sňatek s přemyslovským knížetem Bořivojem změní nejen její osobní život, ale především si najde cestu od pohanských božstev ke křesťanství. Ludmilina víra a láska k novému Bohu hluboce ovlivní život jejího vnuka Václava, ale také v jejím nejbližším okolí vyvolá bezbřehou nenávist, která vrcholí vraždami známými z legend a kronik. Je ale za smrtí Ludmily a Václava opravdu pouze změna víry, nebo vedla ruku vrahů závist, zrada a touha po moci jejich nejbližších?

Sledujme příběh Ludmily od jejího sňatku s Bořivojem až do její smrti. Poznejme nenávist, kterou k ní chovala její snacha Drahomíra, protože žárlila na její vztah s jejím synem Václavem. Václavem, který zhyne rukou vlastního bratra. To vše pro touhu po moci a prvenství na české knížecí stolici a hlavně jako vzdor nové víry, kterou oba šířili.

Moje první setkání s autorkou a řekla bych, že ne poslední. Knihu jsem si vybrala i z toho důvodu, že kněžna Ludmila pochází z mého kraje - Mělníka. Začala jsem být až posedlá příběhy o ní a tak se snažím číst co nejvíce knih z touhle zajímavou ženou. Přeci jen to byla zajímavá osoba, a i když známe její osud spíše z legend, tak mě nepřestává fascinovat.

Moba se mi tentokrát opravdu trefila do vkusu. Už samotná obálka vás upoutá. Mě se na ní hlavně líbí vzor, kterým je orámován hlavní obrázek znázorňující Ludmilu a malého Václava.

V předmluvě se pak dozvídáme něco o legendách, které se staly inspirací pro tento příběh. Pak už jen 32 kapitol a závěr, kde autorka vysvětluje, jak tato kniha vznikala.Co víme za fakta a co se mohlo odehrát. Co bylo součástí legend, které si církev tak ráda upravovala.

Příběh začíná dojednáním sňatku Ludmily a Bořivoje. Ten už tehdy poznal novou víru a tak hledal vhodnou dobu, kdy ji ukáže i své milované Ludmile. A možná to byl i boží zásah, když k tomu nadešla pak ta chvíle. Ludmile zemřelo druhé dítě a ona byla zklamaná svými pohanskými bohy. Bořivoj v tom vycítil příležitost a vyprávěl ji o svém novém bohu. Tomu jedinému, který na vše dohlíží. Naučil jí znát vše, co už věděl on sám. Ludmila později přijímá křest od Metoděje, který byl na dvoře knížete Svatopluka.

Velkomoravský kníže měl velké plány s českými pány a Bořivoj jako jejich kníže, mu velmi pomohl. Díky Svatoplukovu vojsku byla země chráněná od nájezdů, ale nebyla nikdy úplně volná. Bořivoj vládne, ale i tak si pro něj smrt nakonec přijde. Po ní Ludmile nabídne Svatopluk, že se o zemi postará do doby, než Spytihněv dospěje a bude se moci ujmout vlády. Ludmile se to nelíbí, ale co se dá dělat. Pro svou zem si přeje mír.

Po Svatoplukově smrti se konečně vlády ujímá Spytihněv. Jde ve šlépějích svého otce a snaží se s matkou obrátit lid na novou víru. To se nelíbí vůbec Drahomíře, manželce jeho mladšího bratra Vratislava. Nikdy nepřijala novou víru, i když se nechala pokřtít. Ludmila o tom věděla své a tichá válka mezi oběma ženami byla vyhlášena.

Drahomíra nelibě nesla, že se babička velmi zajímá o jejího prvorozeného syna Václava. Že ho učí nové víře a on jí naslouchá, chodí si k ní pro odpovědi na své otázky a velmi ji miluje. Víc než jí, jeho vlastní matku. Nevědomky díky své žárlivosti zaseje i zášť u svého mladšího syna Boleslava. Ten bude přeci jednou vládnout. Ten ukáže, kdo je lepší panovník než ten pobožný mladíček jeho bratr.

Osud Ludmily je nakonec zpečetěn. Po smrti Spytihněva je novým vládcem Vratislav. Osud tomu chtěl, že neměl potomky a tak na trůn usedá druhorozený syn Ludmilin. Ludmila v té době učí malého Václava a Vratislav se s ní chodí radit o věcech vlády nad územím. Drahomíra to těžce nese. Vratislav je po jednom tažení těžce raněn a umírá. Drahomíra vyčte Ludmile jejího boha, že nezasáhl a neušetřil ho. 

Drahomíra usedá na trůn jako poručník svých dětí, i když tam měla být Ludmila. Ta raději odjíždí na Tetín i se svou družinou nejvěrnějších. Už nikdy se neuvidí se svým milovaným vnukem Václavem. Drahomíra ji nechá zavraždit, ale tak, aby nebyla prolita jediná kapka krve.

Václav později usedá na trůn. Ve víře vede svůj lid. Ví, kdo zabil jeho babičku a snaží se šířit její učení. Lid ho miluje a o to víc ho nesnáší jeho bratr Boleslav. Ani Drahomíra nesouhlasí s jeho vládou a stále kuje pikle za jeho zády. Myslí si, že když nasadí do jeho lože prostou dívku, která jí bude dělat špeha, najde způsob, jak později posadit Boleslava na trůn místo něj. Václav stvrdí své postavení v okolních zemích, když si vezme neteř krále Jindřicha Ptáčníka.

Václava už také unavuje věčný boj s jeho matkou a bratrem, kteří stále vyznávají staré božstvo. Snaží se o smír, ale jde to těžko. Nakonec vidí naději v tom, když ho k sobě Boleslav pozve na oslavy svátků svatého Jimrama a na mši a vysvěcení kostela svatých Kosmy a Damiána v Boleslavy. 

Jak už všichni víme, cesta se mu stane osudnou. Jeho život vyhasne před kostelem na schodech, kde bude zákeřně zavražděn. Boleslav pak usedá na trůn, jak moc si to přál a Drahomíra umírá neznámo kde. Po vraždě Václava totiž začal hon na jeho přívržence, spojence a věřící lid. Ani jeho žena se synem nebyli ušetřeni a našli smrt.

To vše se píše v legendách nebo se o něčem aspoň trochu ví. Kdo ale vlastně ví, jak to všechno bylo doopravdy? Možná to bylo přesně tak, jak nám to naservírovala Jaroslava Černá v této knize.

Přiznám se, že jsem čekala trochu více romantičtější pohled, jak jsem zvyklá u jiných autorek. Zklamaná ale vůbec nejsem. Kniha mi přinesla střízlivé pohlédnutí do našich dějin. Dějin, které by se neměly zapomínat. Vyvstal mi před očima obraz doby a života v raném stádiu naší krásné země. Nebylo zde žádné hluché místo, ale přesně jste věděli, o čem čtete. To vše i díky přidaným datům z dějin, která nám jsou známa. I to je velké plus téhle knihy, kterou ráda zařadím do své knihovny a třeba se k ní jednou vrátím. Nebo ji pak doporučím dceři, až se jednou bude učit ve škole o těchto lidech.

Za knihu velmi děkuji nakladatelství Moba.