čtvrtek 20. července 2017

Rozbalovačka 4 v 1

Dnes vám představím 4 balíčky.  2 jsou s recenzáky a 2 moje nákupy. Začtu s recenzáky.
První balíček mi přišel už před delší dobou a já mám ty knihy už i přečtené a i recenze jsou skoro hotové. Jedná se o knihy z Moby.


Nová příšerka z kumbálu

Rob se právě vzpamatoval z lapálií, do kterých se dostal kvůli svému poslednímu návštěvníkovi z kumbálu. Urovnal vztahy s rodiči, kamarády, ale hlavně s Janae. Jenže jakmile se klidil Wonkenstein, vyplivl kumbál dalšího hosta. Ten nápadně připomíná Harryho Pottera a Žvejkala z Hvězdných válek a možná má i trochu kouzelnou moc. Bude mu nový kamarád spíš překážet, nebo mu pomůže překonat nečekané nástrahy? A jak Rob dopadne na soutěži ve vaření? Neztrapní se?

Miluji Paříž

Guillaume zná tajemství Paříže jako nikdo jiný. Se svou energickou kolegyní Edie pracuje pro turistickou agenturu I LOVE PARIS. A i když Guillaume vždy trefí ten správný okamžik, kdy se před turisty blýsknout překvapivými detaily o městě, k tomu, aby Edie vyznal lásku, se doposud odhodlat nedokázal. Pak ale agentuře hrozí krach a jako jediná záchrana se jeví smělý plán: spolu s vlivnou japonskou bloggerkou chtějí Guillaume a Edie zinscenovat nostalgickou Paříž 60. let, která je snem všech, kdo sem zavítají.



Další recenzní výtisk je z Omegy. Dlouho jsem si u nich nic nevybrala a nebo neměla štěstí a až teď se mi podařilo vyhrát konkurz na jednu zajímavou knihu. Jen jim to poslání trochu trvalo, ale zase si myslím, že to čekání stálo za to. Už jsem knihu začala číst a jsem zatím moc spokojená. Kniha oficiálně vyjde až v říjnu.


Blackout - Zítra bude pozdě

Jednoho chladného únorového dne zhasnou světla v Itálii. A nejen tady. Chvíli nato ve Švédsku, pak v Německu, Francii, Rakousku, Belgii a Holandsku. Všude v Evropě se hroutí elektrická síť, přestanou fungovat výtahy, metra uváznou v tunelech...

Italský bývalý hacker a programátor Piero Manzano věří, že ví, kdo je za to zodpovědný, a tak se to snaží sdělit odpovědným orgánům. Ale nikdo mu nevěří. Až francouzský komisař Europolu François Bollard je ochoten ho poslouchat.

Ale když mladá a atraktivní novinářka Lauren Shannon objeví, že z Pierova počítače byly odeslány podezřelé emaily, začne klást nepříjemné otázky, a Bollard jej začne podezřívat. Manzano má proti sobě mazaného a neviditelného soupeře a je z něj lovná zvěř. 

Mezitím se situace v ulicích stává stále více dramatičtější. Zdá se, že v Evropě nic nefunguje. Několik evropských jaderných elektráren je v kritickém stavu a ohrožují životy milionů lidí. Závod s časem začíná. Závod, který lze jen stěží vyhrát.



Další z balíčků jsou na řadě mé nákupy. Včera jsem zašla po dlouhé době do knihkupectví a nakoukla i do sekce Knih za babku. Ulovila jsem tam kousky jak pro sebe, tak i dceři k svátku. Z knih pro mě mám radost, protože jsem je měla i v košíku na internetu a nakonec si vybrala jiné. Taky jsem si tam koupila záložky do sbírky.



Zapadákov

Kdo říkal, že vrah musí mít vždy na rukou krev? Úplně stačí, když umí mistrně manipulovat s lidskou psychikou…
Ten podnik se jmenoval Zapadákov. Stál sice u odlehlé silnice, ale protože měl i malý koncertní sál, sjížděli se do něho lidé ze širokého okolí. Nikdy tam nikdo neřešil žádný problém; do Zapadákova jako by vnější svět nepronikal. Taková oáza klidu, řeklo by se.
To ale platilo jen do osudného večera, kdy při koncertu začínající kapely kdosi vykřikl: "Hoří!" Zpanikaření diváci se rozběhli ke dveřím, ale ty byly zamčené. Spousta návštěvníků byla zraněna, šest zemřelo. Nezabil je však oheň, ale panika. V Zapadákově nehořelo, jen tam kdosi vyvolal falešný poplach.

Vyšetřování případu se ujímá agentka Kathryn Danceová. Jako uznávaná expertka na kinezickou analýzu velmi brzy zjistí, že panika byla vyvolána s chladným rozmyslem. Pachatel velmi dobře věděl, že v mezních situacích se z lidského strachu a pudu sebezáchovy stává zbraň – a v Zapadákově toho mistrně využil. Jistě je se svým dílem spokojen. Teď v pozici útočníka už jen čeká na svou další kořist. Tedy pokud ho Danceová a její tým včas nezastaví. 

Jezerní hřbitov

To, co se zpočátku jeví jako rutinní exhumace možné oběti trestného činu, se v jediném okamžiku změní v drama, a život bývalého policisty Theodora Tatea se obrátí vzhůru nohama. 
Před dvěma lety se Tateovi zhroutil svět a od té doby se protlouká jako soukromý detektiv bez ambicí a bez víry v budoucnost. Svá tajemství nadobro pohřbil a odmítá se k nim vracet. Ve chvíli, kdy stojí na ponurém hřbitově a pozoruje polorozpadlou rakev, přilehlé jezero se rozhodne vydat svá tajemství. Následné potvrzení pochybností ohledně totožnosti exhumovaného těla spouští lavinu nepředvídatelných událostí. Tate ví, že by měl vyšetřování přenechat svým bývalým kolegům, ale smysl pro povinnost spolu s pocitem vlastní viny mu nedá spát a nutí jej vzít spravedlnost do svých rukou. 
Temná minulost Tatea se dere na povrch a nutí ho ke zběsilému tempu. Ví, že šílený vrah ještě neskončil a ví, že neustále si musí udržovat náskok před policií. Může se totiž stát, že tajemství, o kterých si myslel, že jsou tak hluboko pohřbená, mohou vyplavat na povrch.





A nakonec je tu můj balíček z Knižního klubu. Člověk si prostě musí dělat radost. Po některých knihách jsem šla cíleně. Další jsem objevila náhodou.


Anglické listí aneb Coolturní šok

Hlavní hrdinka odjíždí pracovat jako au pair do Londýna a už tam zůstane. Ve svých fejetonech popisuje svůj každodenní život v cizím prostředí. Mění rodiny, kde hlídá, najde si přítele, vdá se, přichází děti, stěhování. Nakonec se autorka stává se učitelkou na plný úvazek… Vše je prošpikováno nesmírně vtipným komentováním britského způsobu života a zvyků od pití čaje po úctu, které se těší bájný tenisový Wimbledon. S úctou i rebelským stěžováním, autorčin styl připomíná Roberta Fulghuma.

Čtenář z vlaku v 6.27

Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy.
Tolik lze říct, aniž bychom toho o příběhu vyzradili příliš. Autor totiž čtenáři pravdu odkrývá postupně a nutno zdůraznit, že Čtenář z vlaku v 6:27 je jednou z mála nepředvídatelných výjimek. Bývá charakterizován jako „moderní pohádka“, a ačkoliv draka supluje kovová příšera živící se papírem, princ bydlí v kutlochu pod střechou se zlatou rybkou, která mu žádná přání neplní, a princeznu najde na místě, kde by ji ani náhodou nehledal, román zůstává hřejivým – a velmi poetickým – příběhem o laskavosti lidského srdce, důležitosti přátelství a lásky.


Jane a nepříjemnost na panství Scargrave

Na návštěvě panství své přítelkyně, mladé a krásné Isobely Payneová, hraběnky ze Scargrave, se stane Jane svědkyní tragédie. Isobelin manžel – gentleman ve zralém věku, je postižen záhadným a trýznivým onemocněním. Smrt hraběte se jeví jako krutá rána osudu pro čerstvě vdanou Isobel. Přesto truchlící vdova brzy zjistí, že to je jen začátek jejího neštěstí… Brzy obdrží zlověstný úřední dopis, ve kterém ji obviňuje Earlův synovec z cizoložství a z vraždy. Zoufale se bojí, že ji dopis vystaví skandálu obřích rozměrů, a proto požádá svoji přítelkyni o pomoc. Jane se tak zaplete do nebezpečného vyšetřování, které ji zavede až k vězení Newgate a do Sněmovny lordů. Sama se však ocitne v ohrožení života…

Pro všechny, kteří milují Jane Austenovou... Úžasně zábavná nová série, která promění jedinečného autora v mimořádného detektiva!

Pohřbení

Je tomu už osmnáct let, co se z lesa vynořil Chris Jacobs. Jediný ze školního autobusu plného dětí, které byly uneseny neznámo kam. Vyhublý, zmrzačený, bez vzpomínek na to, co se stalo.

Když se nyní najde masový hrob jeho spolužáků, jeden mezi nimi chybí – bratr reportéra Michaela Brodyho. Zoufalý novinář má jedinou možnost, jak odhalit pravdu: nalézt Chrise Jacobse, o němž ale nikdo netuší, kde by mohl být.

Neví to ani Chrisova sestra Jamie, která se rozhodne Brodymu v pátrání pomoci. Po Chrisových stopách se však nevydávají jen oni – odhalení pohřbených těl přiměje vraha, aby se i po tolika letech zbavil posledního žijícího svědka svého hrůzného činu…

Dokážou Michael a Jamie nalézt Chrise a přiznat jeden druhému, co k sobě cítí, dřív než bude pozdě?


Toskánská vinice - Sen milovníka vína

Důvěrné a veselé autobiografické vyprávění o tom, jak dva troufalí Newyorčané proměňovali opuštěnou ruinu v pohádkový domov a světoznámé vinařství.

V Toskánské vinici putujeme spolu s Mátéovými - malířkou Candace a spisovatelem Ferencem - po klikatících se, cypřiši lemovaných toskánských silničkách až do starobylého horského městečka Montalcina, které je domovem proslulého Brunella. Zde Mátéovi kupují klášter ze 13. století na kopci obklopeném 60 akry lesů, olivových hájů a potenciálních vinic. Ferenc Máté nás provádí nejrůznějšími příhodami a nehodami, které přináší rekonstrukce osm set let starého domu a budování vinařství, od krocení splašeného traktoru, přes výsadbu 15 akrů vinic a Vendemmii - první sklizeň, následovanou vzrušující výrobou vína, po zápolení se soptícími kvasnými káděmi. Slavní vinařští sousedé, jako například Angelo Gaja, přitom Mátéovy postupně zasvěcují do tajemství pěstování těch nejlepších hroznů a výroby jedinečných vín. Mátéova vína si okamžitě získala mezinárodní věhlas, včetně neuvěřitelných 90 až 92 bodů od časopisů Wine & Spirits a Wine Spectator. Znalci jako Steven Spurrier a Jancis Robinson vyzdvihují jejich "osobitou a nezapomenutelnou chuť" i skutečnost, že jsou "výmluvným vyjádřením své unikátní autentičnosti" a "odměnou každého sběratele". Vysoce respektovaný newyorský obchodník s víny Morrell nazval jejich Syrah "skutečným klenotem mezi víny" a označil ho za "Italské červené víno roku 2007". Chcete-li okusit sladkou chuť úspěchu na nejromantičtějším místě na světě, začtěte se do Toskánské vinice. 

Toskánské kopce

Po letech hektického života v severní Americe a cestování po celém světě opustili malířka Candace a spisovatel Ferenc Mátéovi New York a zamířili do Toskánska, za jeho středověkými městečky a idylickou venkovskou krajinou. Právě tady se konečně rozhodli usadit. Italsky neuměli skoro vůbec a na nalezení svého vysněného domu měli pouhé čtyři týdny. Ferenc Máté nyní žije v Toskánsku natrvalo, se svou ženou zrekonstruoval rozpadlý klášter z 13. století a společně provozují dnes již světoznámé vinařství Máté. Svěží, poutavé vzpomínky překypující košatou toskánskou senzualitou a fascinací krajinou, v níž se mísí etruská minulost a středověk s moderní dobou, se staly světovým bestsellerem. Česky již vyšla jeho kniha Toskánská vinice (ENO/Maxdorf 2012)




pondělí 10. července 2017

Foto článek o přesunu mé knihovny do ložnice

Tenhle víkend nastal ten čas, kdy jsem konečně přestěhovala svou velkou hlavní knihovnu do ložnice, kde nahradila šatní skříně. Ty jsme kupovali nové a tak jsem mohla mít konečně knihy hezky u sebe u postele a ne v kuchyni, kde bývali od začátku nastěhování do našeho domečku.
V podstatě jsem to už celé měla vymyšlené. Dokonce jsem se rozhodla překopat i svou malou knihovnu a rovnou i tu dětskou, co má moje dcera v pokojíčku.
Nejdůležitější úkol byl ten, že vystěhuji všechny knihy z hlavní knihovny do obýváku na gauč. 




Tu pak chlapy přenesli do ložnice, kde jsem začala vymýšlet nové uspořádání v poličkách. Chvilkami to byl boj, než se mi konečný výsledný pohled líbil. Mám ráda, když se mi na knihy i dobře kouká a nic mě v tom neruší.  Tak že jsem něco dala do poliček, abych to vzápětí zase vyndala a dala jinam. Přítel s kamarádem, kteří mezitím stavěli nové skříně, se mi při mém snažení a rozčilování posmívali. S výsledkem jsem ale nakonec spokojená. Knihovna vypadá báječně a to i večer, kdy si čtu nejvíc. 


























Knihy mám zase ve dvou řadách. Své místo tam našla i kupička s recenzáky, futrálkem na záložky s obaly na knihy. Mám tam i svou malou sbírku omalovánek a pastelek, i když jsem na ně už hodně dlouho nesáhla. Malé drobnosti dotváří celkové kouzlo útulnosti. U sebe na nočním stolku mám dokonce i malého medvídka, kterého mi dcera přivezla ze školy v přírodě. V knihovně jsou ještě malé nevychytané mouchy, ale ty se spraví časem.
Malá knihovna došla také změn. Horní police slouží už jen kuchařským knihám a časopisům. Dolní část bude později zakryta. Jsou tam knihy staršího data a má sbírka harlekýnek. Ano, jsem na ně úchylná. Mám tam knihy od roku 1992, kdy se u nás začali vydávat. 





Dala jsem do kupy i dětskou knihovnu a hezky ji srovnala. Knihy, na které je dcera ještě malá, jsem schovala a má tam jen knihy vhodné pro svůj věk a znalosti ve čtení.


Prostě včerejšek byl sranda. Jen doufám, že už to nebudu muset v dohledné době předělávat. Takováhle posilovna mi jednou za čas stačí. 



pátek 7. července 2017

Úsměvy žen - Nicolas Barreau

Úsměvy žen

Aurélie Bredinová je hezká, mladá kuchařka z Paříže. Před časem zdědila po otci restauraci „Le Temps des Cerises“ – Čas třešní. Když ji opustí přítel, přestává věřit v upřímnou lásku a bloudí smutně městem.Ačkoli vůbec nečte, náhodou se ocitne v knihkupectví a objeví knížku Úsměvy žen od Roberta Millera. Začte se do ní a od první stránky má pocit, že má s knihou překvapivě mnoho společného: hrdinka se Aurélii hodně podobá, nosí dokonce stejné šaty a v knize existuje i restaurace Čas třešní. Aurélii to tak překvapí, že nabyde dojmu, že tohle nemůže být náhoda, nýbrž osud, a zatouží po osobním setkání s autorem knihy.


Aurelii se zhroutí v jednom okamžiku život. Opustí jí přítel a zanechá po sobě jen malý kousek papíru, kde se s ní rozchází. Musel to plánovat, protože jí po něm v jejím bytě nezůstalo vůbec nic. Zdrcená žena bloumá listopadovou Paříží, utápěna ve smutku. Když se na chvilku zastaví na jednom z mostů, pomyslí si mladý policista, že si ta mladá hezká žena snad chce vzít život. Aurelie před ním uteče do malého knihkupectví a tam objeví knihu. Nebo spíš kniha objeví ji a díky ní nalezne něco, co si tak vroucně přála. Na stránkách se odvíjí příběh podobný jí samé a i hlavní postava jako by jí z oka vypadla. Jak je to možné? Zná ji snad ten anglický spisovatel? Rozhodne se o něm vše zjistit a pokusí se s ním i setkat. Jak to celé dopadne? 


Tuhle knihu jsem si vybrala pro její poetický název Úsměvy žen. Už to ve vás vyvolá jemný úsměv, neboť co je krásnějšího než usmívající se žena nebo pak úsměv vašeho dítka. 
Příběh sám o sobě je hezký. Po pár stranách jsem ho začala lehce předvídat, ale i to mi nezabránilo, abych se začetla do příběhu Aurelie a jejího hledání po tajemném spisovateli, který tak dokonale popsal na svých stránkách ji a její restauraci.
Další hlavní postavou je pak mladý redaktor André, který pracuje pro vydavatelství, kde se publikovala i kniha Úsměvy žen. Jeho šéf chce, aby tajemný anglický spisovatel přiletěl do Paříže, kde by se udělalo pár rozhovorů pro noviny a hlavně autorské čtení. Jeho kniha vyvolala senzaci a když je před vánocemi, tak by se tím mohl zvýšit prodej. Úkol je tedy jasný - Sehnat spisovatele a přemluvit ho k návštěvě. Jenže to tak jednoduché není.
Žádný spisovatel není. Toho si André a jeho anglický přítel Adam vymysleli a André pak napsal sám celou knihu. Když se k tomu pak přičte žádost od Aurelie, která se chce se spisovatelem setkat, je na problém zaděláno. Aurelie se snad do tajemného spisovatele zamilovala a tak André začne vymýšlet strategii, aby se jí nakonec zošklivil. Aby spíše podlehla jeho kouzlu než nějakému pisálkovi, který vlastně ani neexistuje. 
Jenže co s stane, když to celé praskne? 
Bylo to milé setkání. Stránky vám ubíhají pod rukama a vy hledíte na příběh z dvou rozličných stran. 
Aurelie, která je dychtící se setkat s někým, kdo jí tak věrně popsal ve své knize a pak André. Nečekaný úspěch jeho knihy a to, že se s ním chce setkat ta krásná dívka, kterou jednou zahlédl při svých toulkách Paříží. Soupeří se svým vymyšleným já a snaží se jí zaujmout jako on sám a ne někdo, kdo neexistuje.
Líbila se mi hezky popsaná Paříž s její náladou v podzimní dny a i celkově s jejími uličkami a životem v restauracích a barech. Ani mi moc nevadilo, že jsem pak začala tušit, jak to dopadne. Jako odpočinkové čtení to svůj účel splnilo. 


Knihu vydalo nakladatelství Moba.


neděle 2. července 2017

Najděte Reachera - Diane Capri

Najděte Reachera

Jack Reacher: Přítel, nebo nepřítel?
Už je to nějaká doba, co jsme se v knize Jatka poprvé setkali s Jackem Reacherem spisovatele Lee Childa. O skoro dvacet let a dvacet knih později žije Reacher stále v naprosté anonymitě a zdá se, že není k nalezení, dokud se nevynoří problém a on se s ním nemusí poprat, k velké radosti čtenářů a obrovské hrůze ničemů. Teď ho hledá někdo hodně důležitý. Kdo? A proč? Pátrání po Jacku Reacherovi je nebezpečná záležitost, o čemž se na vlastní kůži přesvědčí zvláštní agenti - ostřílení lovci, kteří vědí, kdy je nutné porušit pravidla, ale neznají Reachera.


Zvláštní agenti Ottová a Gaspar dostanou tajný úkol. Rozkaz najít Jacka Reachera. Jenže najít Reachera, je jako hledat jehlu v kupce sena. Je nevystopovatelný. Nemá bankovní účet, nemá stálý domov. Všude platí hotově a přesunuje se na svých cestách pěšky, stopem nebo v mhd. 
Tak se vracejí do malého městečka Magrave, kde před patnácti lety prokazatelně byl. Setkávají se zde místní policejní šéfkou Roscoeovou. Ta se s Reacherem v té době setkala a mohla by mít nějaké zásadní informace. Jenže jim rozhovor naruší telefonát o nálezu těla místního policisty. Je za tím Reacher? Vrátil se po letech na místo činu, aby dokončil, co před lety začal? A jak to, že jejich šéf, který je instruuje po nevystopovatelných telefonech, je vždy o krok napřed a ví, co se v Magrave děje?


Tahle kniha byla pro mě výzva. Znám knihy o Jackovi Reacherovi od Lee Childa a naprosto mě dostaly. Reacher má svůj osobitý humor, povahu a prostě mě baví. Znám příběh z Magrave, který se zmiňuje v téhle knize. Je to první z mnoha příběhů o tomhle tajemném chlapíkovi. Ostatně moje první recenze, kterou jsem jako začínající bloger napsala, byla o Jackovi - Jatka. I proto jsem byla zvědavá, co se dozvím zde.
Temná obálka s výrazným bílým písmem slibuje mnohé. Ti, co neznají Reachera, dostanou přesně to, co mají. Ti, kdo ho znají, dostanou informace z pohledu vyšetřovatelů a doplní si některé maličkosti. Uvidí, jak Reacher působí na okolí a jak ho vnímají jiní.
Když Ottová a Gaspar dostanou svůj úkol, zdá se, že stojí před tvrdým oříškem. O Jackovi se vedou záznamy, ale jsou jen minimální. Jako by si dal někdo tu práci, aby se nikdy nedal najít. Aby si lidé o něm mysleli, že je možná už po smrti. Jenže to je celý Jack. Pokud on sám nechce, tak ho prostě nenajdete.
Agenti se vracejí do Magrave, kde se před lety staly události, ve kterých měl Jack prsty. Domnívají se, že by zde mohl mít ještě nějaké vazby a možná se tu i skrývá. O to větší šok zažijí, když se před nimi šéfka Roscoevá rozpláče. První myšlenka je, že jí asi hodně ublížil. Ona je ale vyvede z omylu a vysvětlí jim, že je to první zmínka o něm po patnácti letech, kdy jí je potvrzeno, že žije. Otázky se množí a byly by možná i některé zodpovězeny, kdyby nepřišel telefonát, že je zabit místní policista. Roscoevá je požádá, aby jeli s ní. Má málo lidí a tak je každá ruka dobrá.
Už na místě činu je jasné, že tady nepůjde jen o obyčejnou vraždu z vášně, jak se může zdát. Mají sice údajnou vražedkyni, ale to nic neznamená. Hlavně po telefonátech od jejich šéfa, který jako by věděl dřív vše a pak je jen upozornil, aby si dávali pozor před možnými problémy. 
Tak sledujeme dvě vyšetřování. Ten hlavní úkol najít Reachera a pak vyšetřování vraždy. Mají oba něco společného? Vrátil se snad Jack, aby dokonal to, co začal před patnácti lety? Nebo je v tom úplně něco jiného? A najde se Reacher nakonec?


Kniha překvapila. Čekala jsem sice trochu víc akce, ale i tak to bylo příjemné si připomenout věci, které jsem znala z té druhé strany. Chvilku mi trvalo, než jsem si vzpomněla na všechny střípky z příběhu Jatka, ale ty byly sami připomínány v ději.
Bylo zábavné sledovat vyšetřování, kdy se Ottová s Gasparem snaží najít "ducha". Sledovat jejich myšlenkové pochody a hledat věci, které jsou na první pohled neviditelné. Díky tomu, že sledujeme i další případ, který možná s vyšetřováním souvisí, vyvstávají nové otázky. Hledají se nové odpovědi a s nimi další informace.
Jak napsal sám Lee Child v samotném závěru knihy - Pokud o něm také nic nevíte, bude se vám tenhle příběh líbit sám o sobě. Pokud Reachera trochu znáte...budete krok před FBI. To je dost zábavný pocit!
Já se při závěru bavila královsky. Jako by mi Child četl myšlenky, když jsem si dávala v duchu dohromady koncept téhle recenze. 
Jinak o Reacherovi jsou už i dva filmy. Oba velice doporučuji. Třeba i ty vás přesvědčí, že na to Reacherovi něco je. My je doma máme moc rádi. Sice mi v nich kazí fakt, že Jacka hraje Tom Cruise, který je opak knižního hrdiny, ale to je jen maličkost. U ní přivírám oči, protože filmy jsou super. V tom prvním se dokonce objeví sám autor v jedné mini roličce policisty.


Knihu vydalo nakladatelství BB art.