Ztracené děti - Linda Castillo

Ztracené děti

od: Linda Castillo

Kate Burkholderová, policejní náčelnice v ohijském městečku Painters Mill, pomáhá kriminalistům při hledání zmizelých amišských děvčat. Jenže scházejí jakékoliv indicie, starosvětská komunita Amišů je skoupá na informace a situace se ještě zhorší, když je jedna z pohřešovaných nalezena mrtvá.

Náčelnice Kate Burkholderová a agent Tomasetti jsou povoláni jako konzultanti k případu, kde figurují ztracené amišské dívky. Kate je bývalá amiška a rozumí stále jejich jazyku a také ví, jak jsou amišové skoupí na slovo mimo svou komunitu.

Případ se začne vyostřovat, když se nalezne tělo jedné ze zmizelých dívek a do toho přijde rána, kterou Kate vážně nečekala. Zmizí i někdo, na kom jí záleží. Ví, že nesmí do případu vkládat i své pocity, ale tady je to už na hraně. Čas běží a životy visí na vlásku.

Když jsem někdy koncem roku zjistila, že má vyjít další díl ze serie o amiších v nakladatelství Moba, věděla jsem, že mám problém. Měla jsem tehdy za sebou teprve seznámení z těmito knihami díky knize Střípky ticha, kterou jsem recenzovala v létě. Tehdy jsem objevila kouzlo a tajemství amišů a věděla jsem, že je musím mít všechny. V prosinci přišel Ježíšek a obdaroval mě předchozími díly Slib mlčení a Modlitba za mlčení. Ty jsem četla nedávno, jak jistě víte. To abych je měla přečtené všechny, než se pustím do tohoto posledního dílu.

Když ji držíte prvně v ruce, tak vás opět upoutá svou obálkou. Její grafické zpracování, kde vidíte dvě dívky otočené k vám zády, které se drží v prostých šatech za ruce uprostřed pole s jediným stromem. Pozorují svítání. Působí to osaměle a přitom je v tom klid díky záři vycházejícího slunce. To se vážně povedlo.

Na začátku knihy je velice pěkné poděkování samotné autorky svým čtenářům, kritikům, recenzentům a blogerům. Tohle malé milé gesto potěší oko, protože je to psané od srdce. Pak už se před námi rozvíjí samotný příběh.

Prolog ve vás vyvolá mnoho otázek a navnadí na další čtení. Otvírá se nám příběh o ztracených dívkách na prahu dospělosti. Jenže kdo za tím stojí? Jsou oběti opravdu jen dívky, nebo s tím má společné i roky staré zmizení mladíka? Kate se snaží dopátrat odpovědí dříve než se stane neštěstí. Jenže to přichází a jedna z pohřešovaných je nalezena mrtvá. Čas najednou začíná rychle utíkat a není se čeho chytit. Pro Kate to začne pak nabírat osobní linku, protože se ztratí i někdo jí blízký. Neměla by do toho míchat osobní city. To nedělá dobrotu při vyšetřování a dříve nebo později na to může doplatit. Jenže čas běží a stále je víc otázek než odpovědí a vrah může udeřit zas a znova.

A co ona a Tomasetti? Mají spolu důvěrný vztah, kdy jsou si pro sebe útěchou a nejlepšími přáteli. Jenže co když chce jeden z nich posunout to křehké pouto dál? Na jinou úroveň, kde by už opravdu vystupovali jako oficiální pár a nemuseli se skrývat? Jak tohle zasáhne do vyšetřování? 

Kniha opět nezklamala. Očekávání, která jsem měla, splnila do puntíku. Opět jsem se dozvěděla něco o myšlení amišů. Poodhalila jejich tajemství a dala mi zase víc odpovědí na jejich život. Je to pro nás téma, které láká, protože se s něčím takovým v běžném životě nesetkáváme. 

Už od první řádky vás to pohltí a nepustí. Já na konci měla až strach a chtěla jí odložit s tím, že dočtu další den. Neudělala jsem to a plná napětí jsem sledovala celý příběh do jejího zdárného konce. Nebo to nebyl konec?

Autorka ví, jak má stupňovat napětí a odhalovat vše postupně. Každá nová knížka je lepší a lepší. Vidíte ten vývoj u každého nového případu a tak to má být. Těšíte se na čtení. Nechcete být rušeni, protože tohle je tak zajímavé. Nejen samotný příběh s vyšetřováním, ale i soukromá linka příběhu s Kate a Tomasettim. Oba mají své za sebou. Oba mají tajemství tak temná, že ne každý by je unesl. Přesto k sobě najdou cestu a knihám to dodává tu správnou šťávu. Nenarušuje to ale příběh. Spíše mu dodá ten správný punc a dotvoří celý celek.

Celkem mě mrzí, že už mám tuhle serii přečtenou. Budu doufat, přát si a modlit se, aby se vydala další knížka. Celá serie má čestné místo v mé knihovně a já jsem moc ráda, že jsem je četla. Vím, že se k nim budu vracet.

Za knihu velice děkuji Mobě, která mi ji poskytla k recenzi.