V úkrytu

od: Liz Nugent

Lydia Fitzsimonsová žije v dokonalém domě se svým milujícím manželem a synem. K úplnému životu touží po jediné věci. A je přesvědčená, že jí to manžel sežene. To poslední, co čeká, je smrt zaviněná její chorobnou touhou. Nicméně ani mrtvé tělo Lydii nezastaví. Akorát ji to ještě více popožene – ať to stojí cokoliv.

Lydiin svět je dokonalý. Má milujícího muže, syna a krásný dům. Jenže to vše naruší jednoho dne smrt mladé dívky Annie Doylové. Lydia musí udělat vše, aby ochránila ty, které nejvíc miluje. Že možná dojde do extrému, si vůbec nepřipouští.

Čerstvá novinka z nakladatelství Omega mě k sobě nalákala svým obsahem.

V poslední době jsem byla přemožená knihami s podobným tématem. Jako by se autoři předháněli, kdo z nich bude mít lepší zápletku a bude víc rafinovaný ve vytváření situací v ději. I tato kniha se k nim může řadit, ale přeci jen něčím vybočuje.

To, že na obálce knihy je dům, není jistě náhoda. Ten tady hraje velkou roli a to hlavně ochranitelskou. Kde jinde je nejlépe než doma pod křídly rodiny?

Pro Lydii je rodina vším. Proto neváhá pomoci svému muži, když se stane nehoda a zemře mladá dívka Annie. Nemůže přeci dopustit, aby se něco stalo s ním a jejím milovaným synem Laurencem. Co na tom, že Annie možná měla rodinu a bude ji hledat?

Že to tak je, se brzo potvrdí. Policie dokonce přijde vyslýchat i je, ale nakonec jsou z pátrání vyloučeni. Časem se pak celý případ uloží k ledu a rodina si může vydechnout.

Společné tajemství by je mělo spojit, i když to bylo temné jak sama smrt. Bohužel se díky tomu stanou ale jiné věci a tak Lydia opět zakročí. Její mateřská láska nezná hranic a to všechny ovlivní.

Tahle kniha mě lákala ke čtení už od začátku. Když jsem ji měla v ruce, neváhala jsem pro ní odložit jinou. Že to bude příběh neobyčejný, jsme pochopila už od samého počátku.

Kniha je rozdělená na tři části.

První začíná v roce 1980 a my hned na začátku víme, že se stalo něco hrozného. Můj manžel Annie Doylovou zabít nechtěl, ale ta prolhaná tulačka si to zasloužila. Stalo se to čtrnáctého listopadu a od té doby bylo vše vzhůru nohama. Byl narušen klid rodiny a Lydia se snaží, aby se tam opět vrátil.

Zpočátku se zdá, že dívku nikdo nehledá. Pak se ale začnou její fotky objevovat v novinách i televizi a je vyhlášeno pátrání. Policie má jen málo stop a chytá se každého stébla. Dokonce se přijdou poptat i do Avalonu, domova rodiny Fitzsimonsových. Nepřijdou na nic a tak opět odejdou. Rodinu to ale i tak vyděsí a hlavně Andrewa, Lydiina manžela.

Po pár dnech vše utichá. Nejsou stopy, není tělo a není po čem pátrat. Policie uloží případ k ledu.

S tím se nesmíří rodina zmizelé a nás pak ve druhé části knihy, která je zasazena do roku 1985 a dál, provází nejen Karen, sestra Annie, ale i Lydia a Laurence, po dalším hledání.

Lydia a Laurence žijí v té době už sami bez otce, který zemřel. Musí se uskromnit a tak je Laurence nucen nastoupit do práce. Díky tomu poznává blíže Karen a její rodinu. Snaží se jim pomoci, i když tajně. Tím by mohl odčinit vinu, kterou jeho rodina způsobila těmto lidem.

Jenže Lydia v tom vidí něco víc a bojí se, že by mohlo jejich tajemství prasknout a podnikne jisté kroky. Musí přeci ochránit sebe a svého milovaného.

V závěrečné části z roku 2016 teprve vše zapadne do sebe a vy odhalíte, jak to celé dopadne. Že byla Lydia magor si uvědomuje už dříve, ale čeho je vlastně schopná pochopíte až při samém konci.

Tím, že se v knize střídají hlavní vypravěči děje - Lydia, Laurence a Karen, je kniha pro někoho více přitažlivá, někomu by to mohlo naopak vadit. Díky tomu dostáváme tři různé pohledy na dění příběhu.

Lydia se snaží být dobrou manželkou a matkou, ale její láska může i dusit. Jenže ona to vidí celé jinak. Možná je ve svém chování ovlivněna i věcmi z její minulosti, kdy se stalo jedno neštěstí.

Laurence je na začátku takový otloukánek. Byl to tlustý nemotora, který musel díky rodinnému tajemství vyrůst. Když pak jeho otec zemřel, musel se náhle stát hlavou rodiny. Zabezpečit matku a pohlídat, aby se nikdo nedozvěděl, co se tehdy stalo.

Karen je od začátku přesvědčená, že se její setře něco stalo a i když to všichni vzdali, ona nepřestává doufat a hledat. Naděje umírá poslední, ale to co nakonec zjistí, ji srazí na kolena.

Jsou tu i malé vedlejší postavy, které občas vyplují, aby se zase schovali a počkali na svou příležitost. Díky tomu kniha dostává spád a konečné rozuzlení příběhu vás může překvapit. Já něco takového nečekala, i když jsem to při posledních stránkách mohla tušit.