Ostrov - Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Ostrov

kniha od: Sigríður Hagalín Björnsdóttir

Jednoho dne na Islandu přestanou fungovat všechny telekomunikační sítě se světem. Nikdo se nikam nedovolá mimo zemi. Nikdo se nepodívá na webové stránky cizích zemí. Nefunguje navigace, prostě nic. Jen místní sítě jsou stále v pořádku. Všichni se domnívají, že výpadek je jen dočasného rázu a že se vše brzo vyřeší - opraví. 

Jenže jak postupují dny a nic se neděje, lidé si uvědomí, že se musí něco začít dít. Zásoby jídla, paliva a dalších nezbytností se tenčí. Politikové v čele s premiérkou Elín vymýšlejí strategické plány, aby se uklidnilo pobouřené a hlavně zoufalé obyvatelstvo. Tisk se snaží pomáhat dobrými zprávami, aby se lidé zaměřili na dobrou stránku života a snažili se nevnímat to zlé. Už tak je pro ně hrozné, že se nedovolají svým blízkým co ciziny. Neví, jestli jsou v pořádku, nebo jsou mrtví. Cizinci, kteří zůstali nedobrovolně na Islandu najednou nemůžou domů. Letadla i lodě, které se pokoušeli o spojení z jiným světem, jako by ani neexistovala.

A v tomhle všem sledujeme osudu našich hrdinů.

Hjalti - novinář, který se snaží hájit dobro své země a má styky na ministerstvu a i jinde. Berou ho mezi sebe, protože vědí, že se snaží psát dobré články a že umí držet tajemství, když se mu něco svěří pod přísahou. 

María - mladá matka se dvěma dětmi, která se sice nenarodila na Islandu, ale žije tu už několik let a má tak i s dětmi islandské občanství. Byla přítelkyní Hjaltiho, ale nedopadlo to zrovna dobře.

Leif - bratr Hjaltiho, který býval lékařem. I on sleduje dění po výpadku, protože má v cizině obě své děti, kterým se nemůžou s jeho ženou dovolat. Uvidí je ještě někdy?

Margrét - Mara, jak si později začne říkat. Je to starší dcera Maríi. Ta se hodně špatně smiřuje s nastálou situací, ale nakonec i jí se podaří najít své místo ve společnosti.

Do toho všeho pak sledujeme život na Hladově. Tam žije muž v přítomném čase a vzpomíná, jak to všechno vlastně začalo. Až na konci se dozvíme, kdo onen muž vlastně je, i když já měla podezření hned. Díky jeho vzpomínkám, novinovým článkům šikovně zapasovaných do děje, jako další pohled na nastálou situaci, se před námi vynořuje obraz společnosti, která najednou nemá něco, co považovala za samozřejmé.

Najednou je to boj o přežití, který sledujeme očima jiných. Někdo je až naivní ve své víře a prokoukne vše, až když se zdá, že je na všechno pozdě. Jiný vnímá realitu a snaží se s ní bojovat po svém. Do toho všeho šikovně zasahuje politický režim, který prosazuje to nejlepší pro Island a jeho národ. Jenže je tomu opravdu tak?

Knihy Dobrovský pod svou značkou Fobos vydali tuhle zajímavou knihu, která se řadí pod dystopii. Normálně se jí vyhýbám, ale tady jsem si řekla, že bych měla zkusit i něco nového. Na jejich stránkách jsem si přečtla nejprve anotaci a pak i ukázku z knihy a bylo rozhodnuto. Stále jsem ale byla na vážkách, jestli bude kniha pro mě. Jestli mě bude bavit a neodložím jí nedočtenou. Naštěstí se tak nestalo.

Příběh mě do sebe nasál od první řádky. Nenechal mě klidnou a kniha mě stále vábila k sobě. Díky tomu jsem jí přečetla během víkendu celou. Nerada jsem jí odkládala, protože obraz popisující jeden velký rozkol společnosti byl hodně zajímavé téma. 

Co kdyby se tohle opravdu někdy stalo? Jsme odkázáni na techniku, která  nás obklopuje. Jenže co kdyby se něco pokazilo a my museli jako naši předci začít žít z toho málo, co máme kolem sebe? Dokázala by vůbec naše společnost ještě přežít tak, jak tomu bylo v minulých dobách? Byl by to i nadále boj o koryta a nebo bychom se semkli a snažili se jeden druhému pomáhat? I na tohle nám dává kniha možné vysvětlení. Ne vždy se to všem bude líbit a moc si bude hledat svou cestu. Jenže nebude to cesta vyšlapaná krví, násilím a slzami nevinných? 

Za knihu velmi děkuji Knihy Dobrovský, kde si ji  můžete i rovnou pořídit - Ostrov - Sigríður Hagalín Björnsdóttir.