středa 4. ledna 2017

Knižní výměna s Dášou

Včera jsem rozbalila první letošní balíček. Jednalo se o knižní výměnu s mou kamarádkou Dášou. Balíček tedy neobsahoval jen knihy, ale i mé oblíbená Hariba, protože já netrvám jen na knihách, ale jsem i mlsná. 
V balíčku jsem krom 3 balíčků bonbonů našla i dvě krásné knihy.



Jarní vánice

Sourozenci Carolina a Jody žijí u své nevlastní matky Diany, zatímco nejstarší bratr Angus, který si s Dianou moc nerozumí, se osamostatnil a žije teď ve Skotsku. Jody přemluví Carolinu, aby s ním tajně za bratrem odjela. Angus se setkává se svou milenkou Liz, které právě zemřel oficiální snoubenec Charles - toho ale nikdy nemilovala. Kousek od cíle cesty Caroline havaruje. V nepříjemné jarní sněhové vánici s Jodym pěšky hledají pomoc. První dům, na který narazí, patří rodině zemřelého Charlese, a tak se sourozenci setkávají s jeho bratrem Oliverem, který přijel na pohřeb. Mezi Carolinou a Oliverem to zajiskří a zamilují se do sebe. Prohnaná Angusova milenka Liz však chce kvůli penězům Olivera pro sebe a podaří se jí Carolinu i Jodyho vyštvat z domu.. Dál spřádá své intriky - při naoko nevinném pozvání na večeři chce oznámit své zásnuby s nic netušícím Oliverem.


Jíst, meditovat, milovat

Pouť pro mladé dámy za pozemskými i duchovními rozkošemi napříč Itálií, Indií a Indonésií 

Úspěšná, dobře zajištěná novinářka po rozvodu s manželem a dalším nevydařeném vztahu prochází krizí, má pocit, že zklamala okolí i sebe. Rozhodne se odpoutat od všeho, čím dosud žila, opouští zaměstnání a vydává se sama na roční cestu kolem světa v naději, že pochopí, kam vlastně chce svůj další život nasměrovat. Na první zastávce v Itálii jí okouzlí italská bezprostřednost, žena pookřívá a bezstarostně vychutnává stejnou měrou nezávazné dvoření i bezkonkurenční kuchyni. Po čase odchází na čtyři měsíce do Indie, kde se v ášrámu usilovně pokouší prostřednictvím meditací najít cestu do vlastního nitra a ne vždy se jí to úplně daří. Hrdinčina cesta končí v Indonésii, kde se stane na ostrově Bali žačkou místního šamana. Nakonec, obohacena setkáním s odlišnými kulturami si postupně vyjasňuje vlastní představy i cíle a své cestování uzavírá s pocitem, že nyní již dokáže uvést svůj život do rovnováhy a stanovit jeho základní hodnoty.


Moc za ně děkuji.

úterý 3. ledna 2017

Rok ve znamení Návratů

Jak se loňský rok pomalu chýlil ke svému konci, tak i já jsem začala uvažovat, jak budu pokračovat ve čtení zde na blogu. Jsem moc vděčná, že si moje oáza našla své příznivce a že se líbí. Že jsem nakoukla do světa blogování a recenzí. Ne všechno se mi dařilo a ne vše se mi líbilo. Hlavně jsem díky tomu něco pochopila, i když mi to docházelo pomalu. 
Ono je hezké hnát se za recenzáky, ale pokud vám to začne přerůstat přes hlavu a vy najednou zjistíte, že čtete vlastně už jen a jen recenzáky místo těch krásných knih, které jste si pořídili. 
Mě samotnou to přepadlo někdy koncem září, možná v říjnu. Bylo pěkné dostávat knihy zadarmo, ale ten pocit, že najednou nestíháte, jste pod tlakem, protože toho máte ještě tolik před sebou. Nejsem rychlo čtenář a nečtu celé dny, ale jen večer před spaním, kdy mi většinou kolem 22 hodiny spadnou víčka a já nevím o světě. Nemluvě o letní krizi, kdy jsem přes celé prázdniny na knihu šáhla minimálně, protože ve vedrech prostě nefunguju.
Proto jsem se pro letošek rozhodla k jinému přístupu. Pomalu dočtu ležáky z loňska. Recenzáky si budu pečlivě vybírat a nebudu se hnát za každou novou knihu jen proto, že můžu. To nejsem já a včas jsem si to uvědomila. Letos dám více prostoru svým vlastním knihám. Mám jich přeci tolik a je z čeho vybírat.
Pro začátek jsem si vyhradila jednu velkou polici k knihovně s vybranými knihami, kterým bych se ráda věnovala. Až proberu e-knihovnu, přidám seznam i těchto knih, nebo aspoň autorů. Opět chci mít ten skvělí pocit z přečtené knihy, kdy se nebudu cítit stresovaná, že prostě MUSÍM. Vyměním to musím za JÁ CHCI. 
Když přijde krize a že se může objevit nečekaně a já zase na knihu pár dní nesáhnu, tak co... Já se z toho nepo... Počkám až to přejde a pustím se s novou chutí do dalších stránek.


Počítám, že se na polici s vybranými knihami ještě během roku něco změní. Tohle je jen začátek a pokud přečtu aspoň půlku z toho, budu ráda. Je tam pár knih, které jsem četla už před lety a ráda si je připomenu, protože vzpomínka na ně už vybledla.





To je můj projekt. Moje výzva na letošek jak by někdo řekl. Překonat sama sebe a cítit se za všech okolností fajn.

Kde vládnou stíny - Michael Ridpath

Kde vládnou stíny

Tajemný detektivní příběh, v němž kořeny současné vraždy sahají do minulosti tak dávné, že ji známe jenom z mýtů a legend, se odehrává v kolébce vikinské mytologie - na Islandu. Třicátník Magnus je špičkovým americkým policistou, který se dostane do patové situace: jde po něm nebezpečný zločinecký gang a několikrát vyvázne životem jen o vlásek. Když se jeho nadřízenému dostane na stůl kopie žádosti islandské policie o pomoc zkušeného amerického policisty, rozhodne se zabít dvě mouchy jednou ranou. Vyhoví ostrovanům tím, že jim pošle muže se znalostí islandštiny a zároveň zachrání svého podřízeného. Na chatě u jezera se najde mrtvola univerzitního profesora. Zpočátku se zdá, že profesora-sukničkáře nejspíš odpravila jedna z žárlivých milenek nebo sama manželka, ale vyšetřování případu se brzy začíná zamotávat. V univerzitních kruzích se proslýchá, že zavražděný objevil jistý dávno ztracený rukopis se ságou, jež vypráví o prstenu s podivuhodnou mocí. Sága by mohla být natolik cenná, že by se pro ni mohlo i vraždit. Ale zdá se, že skutečnost je ještě mnohem tajuplnější. V rukopisu se zřejmě skrývala informace, která stála profesora život. Pro Magnuse se vyšetřování brzy stává posedlostí, zvláště když se ukáže, že by současná kauza mohla mít souvislost s vraždou jeho otce před dvaceti lety, která nebyla nikdy uspokojivě objasněna. A tak se v nehostinné islandské přírodě, mezi uzavřenými a nedůvěřivými ostrovany, pouští do honičky s přeludem, jehož stín kdysi dopadl i na pracovní stůl J. R. R. Tolkiena. Autorovi knihy se podařilo propojením detektivní zápletky a starých mýtů vytvořit mysteriózní příběh, který se čte doslova jedním dechem. Náměty ze severských ság, vikinské a starogermánské mytologie, Wagnerových oper a Tolkienova Pána prstenů se setkávají v moderním příběhu o tajemství, ovládajícím dodnes život odlehlého ostrova.



Vražda profesora na klidném Islandu roztáčí kolotoč vyšetřování, která sahá až do minulosti. Islanďané si s ní nevědí rady a tak na pomoc požádají americkou policii. Díky tomu se domů vrací Magnus. Policista, který se musí někde ukrýt, protože byl navržen do programu ochrany svědků. Zabijí se tím dvě mouchy jednou ranou a před námi se odkrývají staré ságy z dob Odina a Lokiho. Také možná přijdeme na to, kde bral sám Tolkien svůj námět na Pána prstenů.



Kniha mi doma ležela skoro rok. Anotace byla lákavá, ale já se stále nemohla rozhoupat si ji přečíst. Znáte to asi sami. Doma je tolik pěkných knih a tak najednou chcete číst tohle, na tuhle není nálada a tak se to prostě odsouvá. Jenže jak já říkám - Každá kniha má svůj čas a dobu, kdy se přečte, nebo taky ne.
Hned ze začátku musím říct, že tohle je pěkné překvapení. Nečekala jsem od ní moc a tím více jsem potěšena, co jsem na stránkách objevila. Děj vás nenásilně vtahuje do krajiny mrazivého a temného Islandu a dává vám nahlédnout do jeho mýtů. Zde se to točí kolem tajemstvím opředené Ságy o Gaukovi. 
Jenže jak s tím souvisí vražda profesora? Přišel na objev, kde hledat tajemný prsten, o kterém se v sáze mluví. Je to opravdu ten prsten, o kterém se zmiňuje i Tolkien ve svém Pánu prstenů? Mohl existovat ten kovový kroužek, který ovládal svého pána a rozhodoval o jeho osudu? Proč ho chtěl koupit americký zbohatlík prostřednictvím svého anglického přítele, který si říkal Gimli. A byla to vůbec první vražda nebo už prsten vraždil dříve?
Na tyhle otázky se snaží najít odpovědi Magnus, který se nedobrovolně vrací na rodný Island. O jeho pravém působení ví jedině náčelník místní policie. Jeho nadřízený Baldur nemá radost, že jim bude pomáhat ve vyšetřování a když mu Magnus naznačí, že by to mohlo souviset nějak s tajemnou ságou a i dávnou vraždou, není vůbec nadšen. 
Magnusovi je hodně nápomocen mladý policista Árni. Ten mu zajistí i bydlení u své sestry a i díky němu objeví mnoho spojitostí s místními legendami a Pánem prstenů.
Když mu pak Ingileif, majitelka střeženého originálu ságy začne pomáhat a odkrývat další vodítka, Magnus pochopí, že musí jít hlouběji do minulosti. Tam se naleznou odpovědi na věci kolem a možná se dozví, co se doopravdy stalo Ingileiftinému otci, když šel hledat tajemný kroužek.
Kniha je dobře psaná a překvapí vás množstvím mýtů a hlavně spojitostí s panem Tolkienem. Tohle ocení hlavně jeho fandové a já i já byla mile překvapená. Dozvíme se o islandské kultuře a o jeho kráse. To, že se vše odehrává při hledání zločinu a nebo zločinů tomu dává ještě větší kouzlo. Tedy dle mého. Samotné mi to nedalo a hledala jsem si jména, která kniha zmiňuje, abych více pochopila. Najednou jsem potřebovala víc znát ty legendy a jména, o kterých se zde vypráví. Něco jsem našla a něco ne, protože autor zde popustil svou fantasii a dal tak vzniknout dobrému příběhu.



Knihu vydalo vydavatelství VÍKEND. Já jí koupila v Knižním klubu, ale určitě ji seženete i jinde.





sobota 31. prosince 2016

PF 2017

PF 2017
a děkuji za přízeň a že jste mi pomohli rozjet blog, který bude na jaře slavit první rok života. Moc si toho vážím.


čtvrtek 29. prosince 2016

Knižní příprava na rok 2017

Upletla jsem si na sebe bič, ale pokud mám jít do nového roku s čistým čtecím štítem, tak to udělat musím. 
Předělávám některé informace na databázi knih. Mažu celou knihotéku, kterou následně nahradím pouze seznamem papírových knih a nebudu tam mít i e-book. Ten se bude vyskytovat pouze v přečtených knihách a založila jsem si nový účet jen na e-book. Snažím se dát dohromady e-knihovnu, což je u mě celoroční boj.
Snažím se dočítat ležáky. Všechno mě to ale neskutečně baví a krásně to zapadá do čtecích plánů na příští rok. 
Mám v hlavě "projekt"- takový čtecí plán, který by někdo mohl nazvat výzvou. Já ten termín Knižní výzva nemám ráda a pokud možno se toho ani neúčastním. Přijde mi to jako honění a to nemám ráda.
Celý projekt představím na začátku roku 2017 i s fotkami.
Konec hlášení a hezký den.