Pro mě jsou to jedny z nejsmutnějších dní v roce, protože nejsem se svou milovanou holčičkou. Jsou to svátky, kdy si jí její otec prostě vezme bez ohledu na to, že bych jí také chtěla mít jednou u sebe na Štědrý den a ne jen na Silvestra. Proč to tak je? Protože její otec slouží v nemocnici a pokaždé na ty dny má volno a tak si jí ze zákona musí brát. Zkoušela jsem ho několikrát poprosit, jestli by mi jí nenechal na ten jeden den doma, ale mám smůlu. V tomhle se prostě neshodneme a tak já pokaždé ten den a hlavně večer tiše trpím a polykám slzy, když hledím na tu kupu dárků pod stromečkem, které čekají na rozbalení. Co na tom, že mám doma báječného muže, který se mi věnuje a snaží se zaplnit tu díru v srdci...
Už dávno jsem pochopila, že tyhle svátky nejsou o hmotných darech, ale o pocitech být milován a milovat. Mít kolem sebe své lásky. Jenže mě tu pokaždé někdo chybí.
Ježíšek se mi to ale snaží aspoň trochu vynahradit a letos se mu to i celkem povedlo. Mám díky němu 4 krásné knihy. Jedna je od mé kamarádky Evičky z blogu Knihomolka na mateřské a zbylé jsem si vybrala sama.
Knížka od Evky je
Kabinet milostných dopisů
od: Alyson Richman
Píše se rok 1943 a v Itálii jsou u moci fašisté. Elodie, která se dosud věnovala pouze milované hudbě a své mimořádné nadání uplatnila jako nadějná violoncellistka, se po otcově smrti zapojí do italského hnutí odporu. Poznává zde svou první velkou lásku, ale když Němci obsadí severní Itálii, musí z rodné Verony uprchnout. Vydává se na pouť, která jí pomůže nalézt nejen bezpečí, ale i nový smysl života.
A knihy, co jsem si brala já jsou
Luční kvítí
od: Kimberley Freeman
Dokud se Emma nezraní, neuvědomuje si, jak ji kariéra zcela pohltila. Zhroutí se jí svět. Nezbude jí než vrátit se do Austrálie a převzít nečekané dědictví po babičce. Aby mohla starou farmu prodat, musí co nejdřív vyklidit všechno harampádí. Nalezené staré dopisy a fotografie její rozhodnutí zvrátí. Není to však jen tajemství, co ji nutí zůstat...
Slib mlčení
od: Linda Castillo
Za mrazivé zimní noci je nalezeno tělo mladé dívky. Vyšetřování vraždy se ujme Kate Burkholderová, šéfka policie v městečku Painters Mill v americkém Ohiu. Už v Kateině dětství se udála série vražd, kterým se tato nápadně podobá. Dokonce i Kate sama se tehdy stala obětí útoku vraha. Sice přežila, ale jeho důsledky ji donutily vystoupit z místní skupiny Amišů, mírumilovné farmářské komunity, z níž pochází. A nyní to vypadá, že se vrah vrátil. Kate je odhodlaná případ vyřešit, k tomu však potřebuje pomoc své rodiny. Podaří se jí ochránit občany města a přitom si uchovat temné tajemství, které by ji mohlo zničit?
Modlitba za mlčení
od: Linda Castillo
V městečku Painters Mill v Ohiu tvoří třetinu obyvatel amišové, pro něž je typický prostý a mírumilovný životní styl bez vymožeností civilizace. Oto větší šok vyvolá, když se na farmě amišské rodiny Plankových najde sedm mrtvých těl. Někdo zavraždil celou rodinu, dcery Annie a Mary byly navíc surově mučeny a pohlavně zneužity. Případ je svěřen náčelnici místní policie Kate Burkholderové..
Na kabinet se těším. Bude to zajímavé čtení. Už jsem kdysi dávno četla jednu knihu z válečné Itálie a ta se mi líbila.
Luční kvítí mám jako e-book a učarovala mi tak, že jsem si jí musela pořídit i v papíru.
No a knížky od Lindy Castillo jsem prostě musela mít. Měla jsem možnost recenzovat Střípky ticha a to mě tak dostalo, že jsem si musela pořídit i tyhle dvě, co jim předcházejí. Hlavně příští rok vychází další pokračovaní a já bych si je přála mít všechny pohromadě.
Všechny knihy mají i hezké obálky.
Nevěděla jsem to,.. je mi to líto, ale jak sama říkáš, máš skvělého muže a vánoce jsou nakonec jen číslo v kalendáři :-)
OdpovědětVymazatTo neví spousta lidí, i když teď už ano.. Musela jsem to ze sebe nějak dostat a blog je dobrá vylejvárna, co si budeme povídat. Mám s dcerkou báječný vztah a tohle mě pokaždé položí. Nekoukám k vůli tomu doma ani pořádně na pohádky. Neužívám si ten klid kolem jako jiní. Snažím se to nevnímat a dělat, jako by to byl všední den. Jenže pak jsou chvíle, kdy to na tebe padne a ty jsi prostě v háji...
VymazatDíky za komentář.
To mě moc mrzí. Snad až vaše dcerka vyroste, bude se svobodně rozhodovat, kde stráví Vánoce, a třeba se společného Štědrého dne dočkáte. :)
OdpovědětVymazatMé Vánoce byly štědré, ale atmosféra nebyla moc vánoční. Rodiče se pohádali a mně to bylo líto...
Děkuji a snad je to i vás už ok. Já si na to musím ještě počkat 2 dny.
VymazatTo mě moc mrzí, jen těžko si dokážu představit, že bych nebyla se svýma dětma na Štědrý den. Škoda, že se s otcem nedokážete domluvit, třeba strávit s dcerkou půl dne s tebou, půl dne s tatínkem. Ale když někdo nechce komunikovat, je to obtížné. I když jsem s dětmi, taky mi posledních pár let není do zpěvu, protože zase nejsem s tím, koho mám ráda, ale to je zase jiná kapitola.... Drž se.
OdpovědětVymazatDěkuji a posílá sílu, abys to také zvládla
VymazatJa kdyz byla mala, tak si me rodice takhle "pretahovali" a vzdycky jsem si prala, abych mohla byt u obou v jeden den. Kdyz bydleli ve stejnem meste, tak to slo, pak uz ne. Verim, ze i dcerce je to lito, ale az bude vetsi, tak to bude taky na jejim rozhodnuti. Bohuzel Vanoce jsou jen jedny a obcas to nejde. :/
OdpovědětVymazatI tak preji krasne svatky a broucka mas za chvilku u sebe. :)
Děkuji. My bydlíme ve vedlejší vesnici a s tatínkem je občas opravdu hrozné pořízení. Dcera je hodně citlivá a když teď nastoupila do první třídy, hodně se to projevilo. Učitelka si s ní nevěděla rady a kdybych jí nevysvětlila situaci, tak by to měla opravdu těžké. Díky tomu, že ví, jak to s námi je a že mi i sama potvrdila, že když je u mě, tak je více v pohodě než u něj, tak vím, že moje úsilí a láska, jí hodně pomáhají. A všichni kolem mě mi říkají, že mu to všechno jednou vrátí. Rozchod mezi námi nebyl hezký a Majda to špatně snášela.
VymazatMoc se na ní těším.
Já si něco takového nedovedu představit. Ty jseš ale silná a jednou se to změní. Uvidíš. :-)
OdpovědětVymazatDíky a díky za tu knihu.
VymazatNemáš za co, hlavně že se líbí. :-)
VymazatTo ti řeknu příští rok :-D
Vymazat:-D :-D :-D
VymazatTo je krásné-já mám taky Madlenku a 10 let jsme byly samy.ja zas neměla rada Vánoce pro tohle,...ze on na ni kašlali.a letošek je pro nás obě nový.bylo nás najednou 7.ale čekaly jsme dlouho.jak píšou holky přede mnou tak tvoje Majdalenka se jednou bude rozhodovat sama a vrátí se ti všechna ta láska a pece co ji davas
OdpovědětVymazatDěkuji. Té mojí je 7 let. Říkám jí Megí - Megísek :-) Její táto to nemá rád, ale nám se to moc líbí.
VymazatJsme od sebe 5,5 roku a nikdy jsem jí na svátky neměla. Moc se těším, až to jednou nastane.
Tak tohle je opravdu kruté a je mi to moc líto :-( Věřím, že zrovna v čase, který se má slavit s těmi nejbližšími, je její nepřítomnost opravdu citelná :-( Upřímně si Vánoce bez svých dětí vůbec nedokážu představit a ani nevím, jestli bych je vůbec slavila, protože přítomnost milované osoby nenahradí ani ten sebekrásnější dárek.
OdpovědětVymazatPřeji ti abys to co nejlépe zvládla a aby to příště bylo jinak a mohly jste si Štědrý večer užít spolu.
Děkuji moc za slova podpory. Ani nevíte, jak moc mi vaše komentáře pomáhají. Občas slýchám, že jsem cynik, když to neřeším. Jenže já chci, aby měla klid a nebyla smutná, když je u něj. Aby měla hezké vzpomínky. To že je otec debil a vůl neříkám před ní nahlas. Prostě řekneme, že je táta jinej a ona to ví. Pochopila, co tím myslím a že když je jí smutno, má si na mě vzpomenout. Že jí hned bude lépe.
VymazatA co kdybyste si prostě dělaly své holčičí Vánoce třeba 23.? Se všemi zvyky, salátem a řízkem, dárky...? Však jestli nejsi věřící, mělo by to být fuk ;), znám lidi, kteří si dělají pravidelně Vánoce v červenci :). Jde přece o to,abyste si to obě užily ;)
OdpovědětVymazatTo už mě také napadlo,ale copak jí mohu říct,že Ježíšek přišel dřívre,když věří,že chodí jen ten jediný den? Nebudu jí kazit iluze dokud mohu. Ona blbě snáší jakoukoliv změnu.
OdpovědětVymazatTak to je hrozna situace. To me moc mrzi. Ja bych byla vyrizena a vubec ten den nebrala. Proste bych ho posunula....
OdpovědětVymazatTaky se to snažím ignorovat. Na pohádky koukám jen večer, tedy pokud nedávají něco jiného jako třeba teď Sám doma nebo si čtu. Snažím se zabavit a nemyslet na to prázdno u stromečku. Ono je to celé o tom kouzlu a to se pak vytratí.
VymazatAsi poprvé dokážu pochopit, že někdo nemá rád Vánoce. Ale na druhou stranu, a již to tu bylo řečeno, nejde jen o ten datum, o jeden den. Udělejte si Vánoce klidně 18. nebo 30. Nebo klidně v květnu, když to bude potřeba. Vím, že u dětí j to těžší, ale věřím, že to pochopí.
OdpovědětVymazatProto, prosím, neodsuzuj svátky nadobro, najděte si v nich spolu opět to kouzlo a krásu. Kdykoliv. :)
Přeju více dní plných štěstí, lásky a pohody. :)
Lauralex,
www.brcqo.blog.cz
Ahoj.
VymazatJá je neodsuzuju. Jen je teď prostě blbá doba. I Kdybych jí vánoce udělala o pár dní dříve nebo jako to dělám normálně o pár dní později, tak už to nemá to své kouzlo jako o ten jediný den v roce. Sama pamatuji, jak jsem čekala jako malá na Ježíška a vyhlížela ho za oknem. O tohle vše jsem ale ochuzená. Když už ke mě dorazí, jsou dárky pod stromečkem, protože Ježíšek přeci chodí jen ten jediný večer.
Mám v tomhle hodně citlivou dceru. Změny snáší špatně a kdybych jí řekla, že Ježíšek přijde v květnu nebo jindy, tak by mi to nevěřila a začala by mít podezření, že je něco špatně. Nechci jí brát tuhle iluzi dokud to půjde. Je to jeden dětský sen, který přináší radost a úsměvy.
Pro mě je to prostě hodně těžké a smutné. Vím, že jí brzo sevřu v náručí a bude zase ok.
Tobě také vše dobré a plno hezkých knih :-)
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazat