Jistě to znáte sami. Máte za sebou divný den a potřebujete si udělat něčím radost. Já měla včera lítání po úřadech a malou odměnu si tedy zasloužila. Přeci kdo má rád úřady?
Moje kroky šli na jistotu do Želvího doupěte. Mé nejoblíbenější kavárny na Mělníku, která je při tom i knihkupectví a antikvariát v jednom. Tělo prahlo po výborné kávě a mozek se těšil na tu hromadu knih, kterou se tam obklopím. Než mi Zuzka udělala její výborné kapučíno, zabrousila do části s knihami, abych se pokochala a možná si i něco vybrala. A že je tam opravdu co na výběr.
Nakonec jsem si odnesla 3 knihy z oddělení antikvariátu a ještě si stačila popovídat s majiteli, kteří jsou velice milý a dokáží vám poradit a pomoci, když něco hledáte a pokud nenajdete, snaží se vám to obstarat jinde. Mám od nich za ty léta, co k nim chodím, hodně knih. Vlastně bych mohla říci, že 80% knížek v mé knihovně je z jejich krámku. A že nekecám. Voda mi před lety sebrala celou knihovnu a já díky nim dala utopené knihy z části dohromady. Něco už neseženu, to je jasné, ale stále zbývá spousta knih, které si od nich pravidelně odnáším.
A co jsem tedy odnesla tentokrát?

Začnu klasikou.

Ptáci v trní

od: Colleen McCullough

Podmanivý příběh románu Ptáci v trní okouzlil od svého vzniku už miliony čtenářů všech věkových kategorií a ve vysokých nákladech je znovu a znovu vydáván v mnoha zemích světa. Australská prozaička Colleen McCulloughová, volně inspirovaná osudy vlastní rodiny, v něm líčí více než půl století v životě farmářského rodu Clearyů, jehož členové přicházejí počátkem dvacátých let dvacátého století z chudých poměrů na Novém Zélandu na bohatou usedlost v australském vnitrozemí, aby v nadcházejících letech vedli nepřetržitý zápas s drsnou přírodou i následky dramatických zvratů ve vlastním životě. Ze širokého okruhu hrdinů a dějových linií, které zavádějí čtenáře do australské buše, na bojiště druhé světové války i do vatikánských církevních kruhů, vystupují do popředí především nezapomenutelné postavy farmářské dcery Meggie a mladého kněze Ralpha de Bricassarta. Osudově spjatí skrývaným milostným vztahem, sebevědomá a přitom křehká Meggie a ctižádostivý, ale vnitřně rozpolcený Ralph jsou svým poutem celoživotně poznamenáni navzdory dlouholetému odloučení. Podobně jako pták, jenž musí podle úvodní legendy za svou jedinou píseň zaplatit v trnovém objetí životem, platí nakonec za svou touhu i oba hlavní hrdinové. Tragické vyústění opojného i trýznivého vztahu však nemůže potlačit poznání, že jedině odhodláním jít za hlasem vlastního srdce a svědomí a ochotou podstoupit i nejvyšší bolest lze dosáhnout skutečného štěstí.

Knihu už jsem jednou měla doma, ale nedávno jí sháněla kamarádka a tak jsem jí na výměnu poslala tu svojí. Taky z tohohle krámku.

Další je

Vzdálený přístav

od: Tamara McKinley

Ženský román z prostředí australských farem a časů po 2. světové válce, o odkrývání bolavého tajemství vlastního původu a o následcích sobecké bezohlednosti.
Autorka se ve svém novém románu drží prostředí, které důvěrně zná i tématu, které s obměnami zpracovala již ve svých předchozích knihách - totiž australský venkov a problém hledání vlastních kořenů a odhalování tajemství skrytého v minulosti. Olivia přijíždí krátce po válce, po smrti své matky, z Anglie a chce zjistit pravdu o svém původu, protože při vypořádávání závěti objevila v dokumentech jakési rodinné tajemství. V malém městě hluboko uprostřed australské buše, kde jako malá s matkou žila, se spřátelí s dívkou Maggie a objeví i osoby, které o historii její rodiny vědí víc. Autorka se ve vyprávění vrací do minulosti a do životních osudů všech postav, aby tak postupně rozkryla, co je spojuje.

Autorku znám díky knize Letní bouřka, která se mi moc líbila a já chtěla zkusit její další.

Do třetice to je

Údolí nejčistších radostí

od: Jan Šmíd

Převratné události v rodině donutí Nata Jessela, aby se opět vydal na cesty. Nejprve hledá posádku havarovaného letadla v divočině obývané Indiány, pořídí si tam malamuta a s ním putuje až do Cedar City. Aljašský pes se jmenuje Lord a v Utahu i Arizoně je mu pořádně horko, stejně jako Natovi při různých prekérních příhodách, které má Lord na svědomí. Nicméně hlavní otázkou pro oba zůstává, zda se vrátit do Kanady, nebo zůstat na americkém Jihozápadě, kde má Nat své Údolí nejčistších radostí

Knihou jsem si doplnila celou trilogii a konečně si jí budu moci přečíst v klidu celou.