úterý 3. ledna 2017

Rok ve znamení Návratů

Jak se loňský rok pomalu chýlil ke svému konci, tak i já jsem začala uvažovat, jak budu pokračovat ve čtení zde na blogu. Jsem moc vděčná, že si moje oáza našla své příznivce a že se líbí. Že jsem nakoukla do světa blogování a recenzí. Ne všechno se mi dařilo a ne vše se mi líbilo. Hlavně jsem díky tomu něco pochopila, i když mi to docházelo pomalu. 
Ono je hezké hnát se za recenzáky, ale pokud vám to začne přerůstat přes hlavu a vy najednou zjistíte, že čtete vlastně už jen a jen recenzáky místo těch krásných knih, které jste si pořídili. 
Mě samotnou to přepadlo někdy koncem září, možná v říjnu. Bylo pěkné dostávat knihy zadarmo, ale ten pocit, že najednou nestíháte, jste pod tlakem, protože toho máte ještě tolik před sebou. Nejsem rychlo čtenář a nečtu celé dny, ale jen večer před spaním, kdy mi většinou kolem 22 hodiny spadnou víčka a já nevím o světě. Nemluvě o letní krizi, kdy jsem přes celé prázdniny na knihu šáhla minimálně, protože ve vedrech prostě nefunguju.
Proto jsem se pro letošek rozhodla k jinému přístupu. Pomalu dočtu ležáky z loňska. Recenzáky si budu pečlivě vybírat a nebudu se hnát za každou novou knihu jen proto, že můžu. To nejsem já a včas jsem si to uvědomila. Letos dám více prostoru svým vlastním knihám. Mám jich přeci tolik a je z čeho vybírat.
Pro začátek jsem si vyhradila jednu velkou polici k knihovně s vybranými knihami, kterým bych se ráda věnovala. Až proberu e-knihovnu, přidám seznam i těchto knih, nebo aspoň autorů. Opět chci mít ten skvělí pocit z přečtené knihy, kdy se nebudu cítit stresovaná, že prostě MUSÍM. Vyměním to musím za JÁ CHCI
Když přijde krize a že se může objevit nečekaně a já zase na knihu pár dní nesáhnu, tak co... Já se z toho nepo... Počkám až to přejde a pustím se s novou chutí do dalších stránek.


Počítám, že se na polici s vybranými knihami ještě během roku něco změní. Tohle je jen začátek a pokud přečtu aspoň půlku z toho, budu ráda. Je tam pár knih, které jsem četla už před lety a ráda si je připomenu, protože vzpomínka na ně už vybledla.





To je můj projekt. Moje výzva na letošek jak by někdo řekl. Překonat sama sebe a cítit se za všech okolností fajn.

2 komentáře:

  1. Mám to stejně, držím si jen dvě stálé spolupráce a občas napíšu do konkurzu, když mě něco zaujme. Takový tlak, jaký popisuješ, jsem naštěstí zažila zatím pouze v říjnu, kdy se mi sešly čtyři recenzní výtisky a nevyhovovalo mi to. při čtení mě prostě honit termíny nebaví.

    OdpovědětVymazat
  2. Já si toho jako začátečník nabrala moc a dojela na to. Myslela jsem, že se díky tomu dokopu k rychlejšímu čtení, ale opak byl pravdou. Občas mi připadalo, že prostě čtu jen proto, že opravdu musím. Sice jsem si vybírala pokaždé knihy, co mě bavili nebo měli bavit, ale občas to byl opravdu přehmat.
    Letos se chci hodit do pohody a zase si to užívat a ne jen honit termíny.

    OdpovědětVymazat