Obr z mlhy
Mytická postava obřího sériového vraha se po letech opět objevuje
Listopad 1998: První tělo našel běžec na okraji městského parku. Dítě leželo na zemi – bledé, uškrcené, s fialovými stopami po sevření silnými prsty na krku. Vyšetřováním je pověřen detektiv Stan Mitchell, který ale navzdory bohatým zkušenostem a přirozené houževnatosti nenachází dostatek vodítek. Vrah přezdívaný Obr beze stopy mizí v mlhavých ulicích skomírajícího města. A Mitchellova posedlost jeho dopadením roste.
Březen 2013: Opuštěné předměstí s chátrajícími domy. Z nízkého šedivého nebe padají provazy deště a propůjčují Detroitu ještě bezútěšnější nádech. Z noci se vynořují postavy v kuklách a se samopaly a rozrážejí dveře jednoho z rozpadajících se obydlí. Policejní razie.
Dlouho hledaný podezřelý sedí na židli uprostřed místnosti bez světel. Neklade odpor. Naopak – skoro jako by přítomnost policistů přivítal. Z jeho úst vychází jen dvě slova: „Pomozte mi.“
Kdo je tajemný Obr, jehož mohutný stín na město dopadal více než patnáct let a budil ze sna děti i jejich rodiče? A co vyděsilo pronásledovaného zločince natolik, aby se bez odporu vydal policii?
Když se v Detroitu po letech znovu začnou ztrácet děti, musí se policejní veterán Stan Mitchell spojit s mladou inspektorkou Sarah Berkhampovou, aby se mezi starými i současnými případy pokusili najít souvislost. Oba je ale tíží minulost, a než se postaví děsivému Obrovi, budou muset čelit vlastním démonům.
Od samotného začátku víme, kdo je obr z mlhy. Jsme u jeho zatčení hned v počátku knihy, kdy se nám představují i hlavní vyšetřovatelé Stan Mitchell a Sarah Berhampová. Oba mají své démony minulosti, na které by rádi zapomněli a snad i díky nim se jim podaří obra chytit.
Jeho řádění vystupuje z minulosti, kdy zabil několik dětí bez zjevného motivu a pak se na několik let odmlčel. Jenže v ulicích Detroitu opět mizí děti. Bez vysvětlení, bez toho, aby někdo chtěl výkupné.
Obr z mlhy je lapen a nechce vypovídat, kam je ukryl a jestli ještě žijí. Je to otázka cti je najít a očistit jméno nejen Stana, ale celého policejního sboru, který se netěší dobré pověsti. Jediná osoba, které něco řekne je Sarah. Jenže proč právě ona? Co má mladá policistka společného s přeludem z pověstí, který z nich vystoupil, aby páchal své hrůzné činy?
Loubry opět předvedl, že umí psát, i když jeho Útočiště dle mého nepřekonal. Zase tu máme zdánlivě obyčejný případ vyšetřování a následného zadržení vraha.
Jenže díky tomu se začínají vynořovat strašáci z minulosti a tím zjišťujeme, že ne vše je tak, jak se nám autor snaží namluvit. Samotný závěr pak vygraduje a pokud si nedáte pozor, možná vám unikne jedna malá skutečnost, která vám dá odpověď na celý příběh. Ostatně u Loubryho bychom měli být ve střehu pokaždé, jak nám to předvedl právě u Útočiště.
Konec vás možná pak už tolik nepřekvapí, když si dáte dvě a dvě dohromady, ale přesto se autorovi podařilo i konec okořenit něčím, co vůbec nečekáte, že nakonec bude.
Jsou to opět ty malé detaily, které vám zpestří jinak klasický vzorec příběhu.
Horká novinka z Metafory, kterou můžete koupit zde Obr z mlhy
Žádné komentáře:
Okomentovat